Petice Zrušme komunisty

Líbí se Vám tyto stránky?

Ano, líbí (254 | 58%)
Seznam S-Rank
PageRank
Compete Rank
JyxoRank
Alexa Rank


TOPlist

Janotova varianta, OSVČ a další

107291.jpg
Kmotr Drobek, 17.5.2010

Janotova varianta důchodové reformy je založena na 28% hrubé mzdy zaměstnance, které do státního systému přicházejí dnes a k tomu na dalších 3%, které by si lidé mohli spořit sami na sebe a stát by jim k tomu přispíval stejnou částkou. Navíc by si mohli vybrat, jestli chtějí na důchod spořit v soukromém nebo státním fondu. Ve státním by měli garantován finanční příspěvek, v soukromém zřejmě ne. Státní příspěvek na důchod by stát vyplácel z finančních prostředků účtu privatizace.
Podle Janoty je tato možnost v současnosti jediná reálná. "V dané situaci důchodového systému je tohle varianta, která má šanci projít... Myslím si, že je schůdná," uvedl ministr. Onen státní příspěvek zvýší nároky na státní rozpočet. Expertní komise považuje tuto možnost za nevýhodnou, protože jsou v ní navíc tři procenta ze státních zdrojů a transformační deficit, který by takto vznikal, nikdy neskončí. Jenže změnit penzijní systém je nutné ihned. Na tom se experti s Janotou shodují."Důchodový účet je v mínusu 30 miliard za loňský rok, za letošek to bude možná ještě o 10 miliard více," řekl Janota.
Háček je v tom, že pokud Česká republika opravdu půjde cestou Janotovy důchodové reformy, bude muset přestat vydávat finance z účtu privatizace na jiné účely. Ten se ale zatím rozplynul na ekologické škody, investiční pobídky severní Moravě a severním Čechám. Jediným jistým zdrojem účtu privatizace je v tuto chvíli pouze dividenda ČEZ, která dosahuje výše 15 až 18 miliard korun ročně, ale některé strany právě z těchto peněz chtějí financovat své předvolební sliby.

Navíc do důchodového systému v ČR nedávno zasáhl také Ústavní soud. V polovině dubna s platností od 30. září 2011 zrušil výpočet důchodů, který je méně výhodný pro lidi s vysokými příjmy. Soudní nález kritizovali zejména levicoví politikové a tento krok  prý, podle Janotova odhadu, zatíží státní rozpočet v desítkách až stovkách miliard korun.

 

Stávající stav důchodů

V současné době se výše pojistného stanoví procentní sazbou z vyměřovacího základu zjištěného za rozhodné období.

Sazby pojistného z vyměřovacího základu činí:

1.      u organizace 26 %, z toho 3,3 % na nemocenské pojištění, 21,5 % na důchodové pojištění a 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti;

2.      u zaměstnanců 8 %, z toho 1,1 % na nemocenské pojištění, 6,5 % na důchodové pojištění a 0,4 % na státní politiku zaměstnanosti;

3.      u osob samostatně výdělečně činných 29,6 % na důchodové pojištění a na státní politiku zaměstnanosti, z toho 28 % na důchodové pojištění a 1,6 % na státní politiku zaměstnanosti, a 4,4 % na nemocenské pojištění;

4.      u osob dobrovolně účastných důchodového pojištění 28 % na důchodové pojištění."[i]

 

Důchodové pojištění pro případ stáří, invalidity a úmrtí živitele upravuje zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Státní penzijní systém je průběžně financovaný (PAYG) a dávkově definovaný. Vyplácí čtyři druhy penzijních dávek: starobní důchody, plné invalidní důchody, částečné invalidní důchody, vdovské a vdovecké důchody a sirotčí důchody, z nichž jsou nejvýznamnější z hlediska objemu financí penze starobní.[ii]

 

Celková výše důchodu se skládá ze základní výměry a z procentní výměry. Základní výměra starobního důchodu se stanoví pevnou částkou, tzn. že je pro všechny důchodce stejná (bez ohledu na výši jejich příjmů v ekonomicky aktivním věku). Procentní výměra starobního důchodu se stanoví procentní sazbou z výpočtového základu (jde-li o důchody starobní a invalidní) nebo z procentní výměry důchodu zemřelého (jde-li o důchody vdovské a vdovecké a sirotčí) podle doby pojištění získané do doby vzniku nároku na tento důchod, tj. do 18 let, a podle doby pojištění získané po vzniku nároku na tento důchod. Do této doby pojištění se nezahrnují náhradní doby pojištění.

 

Přesto vzniká nepoměr

Při stejném příjmu inkasuje OSSZ vyšší částku od zaměstnance než od OSVČ a to je důvod pro různé návrhy na zvýšení důchodového pojištění právě pro OSVČ. Jenže to by nebylo šťastné.  

Kolik zaplatí na důchodovém pojištění zaměstnanec?

Na důchodovém pojištění odvede zaměstnanec 6,5 % z hrubé mzdy a 21,5 % za něj odvede jeho zaměstnavatel.  

Výpočet

Celkové odvody na důchodovém pojištění tak u zaměstnance s hrubou měsíční mzdou 30 tisíc Kč činí 8 400 Kč (30 000 x 0,28). OSSZ je za zaměstnance odvedena na důchodovém pojištění za rok částka 100 800 Kč (8 400 Kč x 12).

Kolik zaplatí na důchodovém pojištění OSVČ?

Pro Zjednodušení budeme počítat zisk OSVČ za rok 360 000 Kč (odpovídá to hrubé roční mzdě zaměstnance v předcházejícím příkladě).

Výpočet

Vyměřovací základ činí 180 000 Kč (360 000 x 0,5). Odvod na důchodovém pojištění je 52 560 Kč (180 000 x 0,292). OSVČ tak za rok odvedle OSSZ jen něco málo přes 50% odvedené částky zaměstnance.

V tomto bodě končí argumentace zastánců zvýšení důchodového pojištění pro OSVČ. Jenže je třeba hlubšího pohledu. OSVČ totiž musí platit další daně a poplatky, které zaměstnanci neplatí (např. DPH, silniční daň atd.) Dále v prvních 14 dnech pracovní neschopnosti (mimo první 3 dny) dostává zaměstnanec, na rozdíl od OSVČ, náhradu mzdy od svého zaměstnavatele. OSVČ nemají v prvních 14 dnech nárok na žádnou mzdovou náhradu. I když si platí dobrovolné nemocenské pojištění, tak má nárok na nemocenskou až od 15. dne nemoci. Kdyby si dobrovolné nemocenské pojištění neplatily OSVČ ženského pohlaví, tak by neměly nárok na mateřskou Stejné je to s OČR. Každý zaměstnanec má ze zákona nárok minimálně na 4 týdny placené dovolené během roku. OSVČ mají samozřejmě neplacenou dovolenou. Při obdržení výpovědi, má zaměstnanec nárok na dvouměsíční výpovědní lhůtu. Během této doby není bez prostředků a může si hledat nové zaměstnání. OSVČ ukončí činnost okamžitě. Při skončení pracovního poměru ze strany zaměstnavatele má zaměstnanec nárok na odstupné. Při zavinění škody může být zaměstnanec postižen maximálně do 4,5 násobku průměrné mzdy. Drobní živnostníci ručí celým svým majetkem. Zaměstnanci mají ze zákona nárok na zákonný příplatek za práci přesčas, v noci, o víkendu či ve svátek. OSVČ nárok nemají. Zaměstnancům jsou zaměstnavatelem i další benefity (např. služební auto, notebook, stravenky, mobily, režíjky, poukázky na sport a kulturu…). Za všechny povinnosti spojené s výpočtem daní, sociálního a zdravotního pojištění je zodpovědný za zaměstnance jeho zaměstnavatel. OSVČ v případě chyby obdrží ze strany těchto institucí pokuty či penále. Veškerou administrativu si musí OSVČ zpracovat sama (nebo nechat udělat a zaplatit).

 

Nad tím vším by se měli naši politici zamyslet, protože tady je ten prostor pro motivaci a snižování nezaměstnanosti. Proto je nutná důchodová reforma, která by ovšem měla výše popsané skutečnosti zohledňovat.



 

 

Administrátorem stránek je Radek Sedláček (nickname Kmotr Drobek), Chcete-li zde publikovat své příspěvky, tak je laskavě posílejte na emailovou adresu stránek Politikmann.

Tyto stránky dodržují právní předpisy o ochraně osobních údajů a autorský zákon. Nebudou zveřejňovány anonymní příspěvky, nebo příspěvky s vulgárním, nebo rasistickým obsahem.
Stránky a jejich obsah je určen jen pro osobní využití. Bez předchozího písemného souhlasu je zakázána jakákoli další publikace, přetištění nebo distribuce jakéhokoli materiálu nebo části materiálu zveřejněného na stránkách POLITIKMANN, a to včetně šíření prostřednictvím elektronické pošty, SMS zpráv a včetně zahrnutí těchto materiálů nebo jejich části do rámců či překopírování do vnitropodnikové či jiné privátní sítě a včetně uchovávání v jakýchkoli databázích.
Copyright © Politikmann a RASgraf



Opište prosím kontrolní kód "6413"
Tyto stránky na systému Webgarden zhotovila RASgraf Klatovy http://radeksedlacek.mypage.cz
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one