Petice Zrušme komunisty

Líbí se Vám tyto stránky?

Ano, líbí (253 | 57%)
Seznam S-Rank
PageRank
Compete Rank
JyxoRank
Alexa Rank


TOPlist

Nenapravitelní, nepoučitelní, hloupí

Kmotr Drobek, 16.4.2010

 

Ekonomický expert ČSSD a historicky nejhorší ministr financí ČR všech dob Bohuslav Sobotka se nestydí veřejně promlouvat o ekonomii a financích, místo aby zalezl někam do kanálu. Zjevně nemá ani potuchy o této problematice a tak se jenom hloupě tlemí. Další expert a nejvyšší guru ČSSD Jiří Paroubek ještě nedávno vyzdvihoval amerického ekonoma Paula Krugmana a dával ho za vzor pravičáckým nedoukům. Právě Paul Krugman byl jedním z „expertů", kteří volali po ještě větším nafouknutí hypoteční bubliny, což byl jeden z hlavních důvodů dnešní celosvětové krize. Tito experti se svými populistickými sliby zemi nedovedou k lepší kondici, ale právě naopak.

Volič by si měl tohle uvědomovat a nenechat se opít rohlíkem. Měl by od svých zaměstnanců (co jiného politik je) vyžadovat určitou práci a výsledky. Každý volič by si sám pro sebe měl říct:

1.      Chci, aby stát s penězi námi povinně odvedenými do rozpočtu hospodařil efektivně.

2.      Požaduji průhledné hospodaření a zadávání státních zakázek

3.      Pokud je nutné přistoupit k nepopulárním opatřením, očekávám, že zákonodárci začnou u sebe a půjdou příkladem

4.      Nechci ze státního rozpočtu a tedy i z mých peněz platit jakoukoliv činnost politických stran a podílet se na jejich populismu a rozhazovačnosti. Budu li cítit potřebu, přispěji dobrovolně a pouze mnou zvolené straně a organizaci.

5.      Chci, aby politické sliby byly postaveny na reálném základě a aby vždy bylo řečeno odkud na to vezmeme.

6.      Chci, aby politici nesli osobní i právní odpovědnost za své činy

 

A jako přídavek přikládám malý kurz amatérského ekonoma pro laiky, tedy takové

 

OKÉNKO DO TVORBY STÁTNÍHO ROZPOČTU

Zdroj:Finance.cz, EUekonomik, Ekonomik, Ministerstvo financí ČR  31.1.2010

Typy rozpočtu:

Vyrovnaný rozpočet(výdaje se rovnají příjmům)

Přebytkový rozpočet (příjmy jsou vyšší než výdaje)

Schodkový též deficitní rozpočet (výdaje jsou vyšší než příjmy)

 

Probíhá ekonomická recese - ekonomika klesá a s ní i rozpočtové příjmy. Logicky by proto měly klesat i výdaje z rozpočtu. Důležité ale je odhadnout tu správnou míru, protože právě státní výdaje mohou být oním faktorem, jež pomůže chřadnoucí ekonomiku znovu nastartovat. Z této situace logicky vyplývají rekordně deficitní rozpočty, které ale je možno lépe pochopit i obhájit než deficitní rozpočty z doby ekonomické konjunktury.

Právě v době ekonomické konjunktury by měl být cílem vlády rozpočet přebytkový a zároveň i snižování státního dluhu.

Hlavním cílem by pak měl být dlouhodobě vyrovnaný rozpočet.

Z ekonomického pohledu je nejhorší stav, ve kterém se právě nachází ČR. Dlouhodobě deficitní rozpočet jehož důsledkem je ztráta efektivnosti ze zdanění, nahrazování kapitálu veřejným dluhem, zvyšování inflace, deformace importu v důsledku zahraniční zadluženosti.

Tento stav je možno řešit zvýšením daní (ovšem plošně a „spravedlivě" a ne jako návrh ČSSD na „milionářskou daň"), krácením veřejných výdajů (Ne jejich zvyšováním jak tvrdí ČSSD), využitím prostředků z privatizace ( a ne jejím zakázáním jak to prosazujr ČSSD v případě letiště Ruzyň), dluhovým financováním (prodejem vládních obligací jak doma, tak i v zahraničí)( ne  jako ČSSD, která svým jednáním - viz LN 29.1.2010 - dluhopisy podkopává). uvedených.


Státní rozpočet

Příjmy
1. Daně přímé, které zdaňují majetek nebo příjem osoby:

Daně z příjmu fyzických osob a právnických osob

Daně z nemovitosti

Daně z převodu nemovitosti, dědická a darovací

Daně silniční

2. Daně nepřímé, které  zdaňují prodej zboží nebo služeb:

Spotřební daň

Daň z přidané hodnoty (DPH)

3. Sociální pojištění

4. Evropské fondy

5. Ostatní

Zisk ze státní účasti v podnicích

Příjmy z privatizace

Z  celkových příjmů představují 33,4 % příjmy z pojistného na sociální zabezpečení, 13,9 % tvoří daň z přidané hodnoty (DPH), 9,4 % je podíl příjmů ze spotřebních daní, 8,9 % jsou daně z příjmů fyzických osob (DPFO) a 8,1 % daně z příjmů právnických osob (DPPO). Nedaňové a kapitálové příjmy a přijaté dotace představují cca 24,6 %. Ostatní příjmy zahrnující mimo jiné clo, poplatky a odvody v oblasti životního prostředí, majetkové daně a správní poplatky včetně kolků jsou váhově méně významné a představují 1,7 % celkových příjmů.

Výdaje
1. Mandatorní výdaje - jedná se o výdaje, které musí vláda investovat ze zákona. Nemůže je neinvestovat. Jsou to například: dávky sociálního zabezpečení, státní příspěvek na penzijní připojištění a stavební spoření, dávky státní sociální podpory, dávky v nezaměstnanosti ad.

2. Ostatní mandatorní výdaje - např. hypotéční úrokové podpory, kurzové ztráty při správě státního dluhu, realizace státních záruk, transfery mezinárodním organizacím aj.

3. Kvazimandatorní výdaje - např. výdaje na aktivní politiku zaměstnanosti, armádu, zahraniční pomoc, mzdy zaměstnanců veřejného sektoru aj.

4. Ostatní výdaje - stát nemá povinnost tyto výdaje realizovat, ale chce tak učinit. Například aby vláda mohla splnit svůj vládní program.

Co pro nás znamená zvyšování státního dluhu? 

 

Česko se stává pro investory stále rizikovějším dlužníkem, kterému budou ochotni půjčit jedině za vyšší cenu. Před pádem ratingu už varoval ministr financí Eduard Janota. Ratingové agentury jsou momentálně ve střehu a každé zhoršení důvěryhodnosti rychle trestají. Už snížily hodnocení Řecka a varovaly Španělsko. Snížení ratingu o jeden stupeň by podle viceguvernéra ČNB Miroslava Singra zvedlo úroky o 0,2 procenta. To je ale jen první okamžitá reakce. "Pak bychom celkově jen na úrocích ze státních dluhů příští rok zaplatili přes 85 miliard korun," říká ministr financí Eduard Janota. Ještě před třemi lety to přitom bylo "jen" 40 miliard. Tohle by měl někdo vysvětlit lídrům ČSSD (Paroubek, Sobotka, Zaorálek atd), kteří neustále lžou lidem o historicky nejhorším schodku rozpočtu za vlády ODS. Za vlády ODS musel stát díky politice ČSSD, která předtím 8 let vládla, platit několikanásobně vyšší úroky ze státního dluhu v řádu desítek miliard korun. A v obrázkové příloze uvidíte, že největší schodek je třeba počítat ne od nuly, ale jako rozdíl mezi dluhem a příjmy.

Dluhová služba jsou náklady, které musí stát vyplatit na úrocích a dalších poplatcích. Podle odhadů by přitom Česko mohlo už za tři roky platit v rámci dluhové služby zhruba 90 miliard korun ročně. "Česká ekonomika bude mít na to, aby takto vysokou dluhovou službu platila, ale bude to drahé, bude docházet k tomu, že úrokové sazby ze státního dluhu budou vyšší, bude docházet k negativnímu jevu vytěsňování soukromých investic a bude to podkopávat i budoucí hospodářský růst," zdůrazňuje analytik Raiffeisenbank Michal Brožka.

 

Politici, kteří před volbami voličům naslibují "ekonomické nereálno", to mají v čase vládnutí těžké. Ihned poté, co se ujmou role správců a strážců státní pokladny, zjistí, že na splnění veškerých politických slibů bude třeba zvýšit výdaje státního rozpočtu minimálně na dvojnásobek. Buďto tedy za pomoci dvojnásobných daní zvýší příjmy státní pokladny na dvojnásobek, čímž se dostanou do rozporu se svým předvolebním slibem o nízkých daních pro střední třídu (střední třída je ve všech ekonomikách největším plátcem daní) a nejpozději v příštích volbách zmizí z politické scény, nebo své představy o masivním utrácení nenápadně zredukují a splní pouze část ekonomicky nereálných slibů. Ani výrazná redukce předvolebních plánů na vysoké výdaje jim však zpravidla příliš nepomůže. Příjmy z daní a poplatků na financování státních výdajů stále nestačí, na řadu proto přichází nejjednodušší řešení: financování výdajů na dluh za pomoci rozpočtového schodku.

Kombinací rozpočtových schodků (vyjádřených % HDP) a růstem HDP v jednotlivých letech zároveň poměrně snadno získáme nejhlubší strukturální schodky novodobé historie ČR. Strukturálním rekordmanem je rozpočtový schodek vytvořený v roce 2006 (3,0 % HDP x růst HDP 6,4 % = 19,2). Tento schodek byl vytvořen v čase vysokého hospodářského růstu kombinovaného s vysokými sociálními předvolebními výdaji. Za stav státní pokladny tehdy nesli hlavní spoluodpovědnost ministr financí Bohuslav Sobotka (ČSSD) a předseda vlády Jiří Paroubek (ČSSD). K druhému a třetímu nejhlubšímu strukturálnímu rozpočtovému schodku patří schodky z roku 2003 (3,4 % x 4,6 % = 15,6) a 2004 (4,3 % x 3,6 % = 15,5). V obou případech nesli spoluzodpovědnost za stav státní poklady ministr financí Bohuslav Sobotka (ČSSD) a předseda vlády Vladimír Špidla (ČSSD).

 

 Pan Zeman okolo roku 1998 při volebním boji řekl: „Evropa jde doleva!" Nyní půjdou silné evropské státy (Anglie i Německo) doprava. Skutečnost je taková, že se pohyb celkem pravidelně mění. Vždy, když levicové strany přivedou zemi na pokraj bankrotu nastane posun vpravo, aby byla šance něco vytvořit. Nastanou nepopulární kroky, které ovšem pozvednou ekonomiku a v tu chvíli opět nastupuje levice. Levice v naší dnešní podobě nevytvořila nikdy nic navíc, vždy to byla jen stagnace a žití z podstaty. Pravice má alespoň snahu něco řešit, i když vědí, že si tím podřezávají větev.

onj.jpg

Administrátorem stránek je Radek Sedláček (nickname Kmotr Drobek), Chcete-li zde publikovat své příspěvky, tak je laskavě posílejte na emailovou adresu stránek Politikmann.

Tyto stránky dodržují právní předpisy o ochraně osobních údajů a autorský zákon. Nebudou zveřejňovány anonymní příspěvky, nebo příspěvky s vulgárním, nebo rasistickým obsahem.
Stránky a jejich obsah je určen jen pro osobní využití. Bez předchozího písemného souhlasu je zakázána jakákoli další publikace, přetištění nebo distribuce jakéhokoli materiálu nebo části materiálu zveřejněného na stránkách POLITIKMANN, a to včetně šíření prostřednictvím elektronické pošty, SMS zpráv a včetně zahrnutí těchto materiálů nebo jejich části do rámců či překopírování do vnitropodnikové či jiné privátní sítě a včetně uchovávání v jakýchkoli databázích.
Copyright © Politikmann a RASgraf



Opište prosím kontrolní kód "1717"
Tyto stránky na systému Webgarden zhotovila RASgraf Klatovy http://radeksedlacek.mypage.cz
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one