Petice Zrušme komunisty

Líbí se Vám tyto stránky?

Ano, líbí (254 | 58%)
Seznam S-Rank
PageRank
Compete Rank
JyxoRank
Alexa Rank


TOPlist

Kupředu levá,

NEV303880_topol2.jpg

kmotr Drobek, Apríl 2010

V naší malé, krásné a ještě ne zcela rozkradené zemi se můžeme setkat na politické scéně se stavem, který je podobný i v jiných postkomunistických zemích. Lid, tedy my, je zvyklý se moc nesnažit a stále žije v představě, že máme mít všichni stejně ze zákona. Proto je veřejným tajemstvím, že tzv. „Pravicová ODS" u nás provádí dlouhodobě politiku spíše levicovou. V respektivě politiku, kterou v západní Evropě provozují strany sociálně demokratické. Nelze například zapomenout jak  „pravicové" Klausovy vlády velmi levicově ustupovaly odborářským požadavkům (a V.Klaus vytrvale obhajoval nutnost regulace nájemného). Levicové strany provádějí politiku také levicovou, ale po zkušenostech z dob budování komunismu převážně utopistickou, založenou na drahých slibech, a tudíž nesplnitelnou. Hlavní devízou je apel na lidskou závist a té máme, že bychom ji mohli vyvážet. Jakmile se ale objeví možnost nakapsovat se, i ony na oplátku (za svých vlád to předvedli) kromě jiného také pravicově privatizují, a to velmi ochotně. Z toho vyplývá, že i kdyby vládla většinová vláda samotné ODS, nebyl by byl drasticky snížen státní rozpočet a výrazně omezovány sociální výdaje. Náš systém by nepřestal být de facto „sociálně tržní.".

Časem snad lidi pochopí, že čekat, co jim kdo podá do huby je živoření a nebudou ochotni se s takovou existencí spokojit.

Pravicová vláda je pro společnost lepší. Dává člověku prostor, aby se o sebe postaral sám způsobem, jaký nejlépe ovládá. A protože existují různé povahy (pracovitost, lenost), různé intelekty a každý člověk je tedy různě schopný, pravicová společnost zajišťuje přirozenou soutěž a přirozený výběr těch nejlepších. Ti se pak dostávají ve společenském žebříčku vzhůru. Jsou schopni společnost řídit nejlépe a jejich postavení a majetek jsou zasloužené. Stát by měl do života lidí zasahovat jen v případech, kdy je schopen zajistit výkon některých činností efektivněji než jedinec. To se týká hlavně a zásadně oblasti obrany a bezpečnosti státu a jeho občanů, nebo vynucování práva. O dalších oblastech by se samozřejmě dalo polemizovat.

Dnes již nebudeme tvrdit, že žijeme v beztřídní společnosti. Proto si pojmenujme ty hlavní třídy a podívejme se na jejich život.

A - vyšší třída, nejbohatší,

B - střední třída, dejme tomu od 50 tisíc Kč/ měsíc výše

C - nižší třída, nejchudší.

Majetkové poměry obyvatel vyjadřují jejich postavení v mocenské hierarchii společnosti. A stojí nejvýše a C nejníže. A se snaží získat hlasy skupin B a C, aby si udrželi postavení v čele státu. V zásadě mu může být jedno, jaké daně B a C platí, protože on je zajištěn. Nelze se ale zavděčit všem Pravice se opírá o hlasy ze skupiny B, a to opatřeními na úkor obyvatel C a levice se snaží získat hlasy skupiny C na úkor životní úrovně obyvatel B a A Ve státech západní Evropy tvoří nejširší masu obyvatelstva skupina B, proto jsou tamní strany zaměřené více doprava. U nás je nejvíce hlasů ve skupině C.

V každé společnosti také existuje určitý ideální poměr množství obyvatel v dané skupině k občanům ostatních skupin. A by mělo být nejméně a C nejvíce. Lze to dobře sledovat na příkladu západní Evropy, kde se v minulých desetiletích mnoho obyvatel přesunulo ze skupiny C do skupiny B. Tím pádem začali chybět lidé ze skupiny C a museli se importovat ze zahraničí, např. Turci.Tím narostla masa obyvatel C a politické strany musely získat i jejich hlasy, což v současnosti v těchto státech vede k levicovým tendencím. Část této skupiny však postupně zbohatne na B a budou muset přijít nová Céčka.

Z toho vyplývá, že demokratická společnost tíhne k přirozenému střídání levice a pravice. To však platí pouze v případě dlouhodobého kontinuálního vývoje. Války a revoluce způsobují, že velká část obyvatelstva zchudne a jejich názory se posunují doleva.

A tak je pochopitelné z podstaty lidského charakteru, že chudí, líní a neschopní, podněcovaní ke svým nejnižším pudům politiky, si neustále stěžují na bohaté. Jenže ti bohatí jsou právě onou složkou, která tvoří hospodářský růst, odvádí peníze do rozpočtu a na sociální výdobytky a hlavně vytváří pracovní příležitosti. Stát ani žádná politická strana nemohou (a přesto to mají v předvolebních programech všechny) vytvořit žádné nové pracovní místo. Naopak, státní správa je přebujelá a neefektivní. Politici mohou pouze vytvořit podmínky pro podnikatele a živnostníky, aby mohli zaměstnávat co nejvíce lidí a neprodělávat. Přemrštěným zdaněním bohatých tak dosáhneme pouze toho, že někteří přesunou své zájmy do daňově příznivějších oblastí (viz. Tabulky níže) a tím se jen zvýší nezaměstnanost. Závistivě podnícený volič si řekne: "Zasranej kapitalista, vyhodil mě," a jde volit levici. Začne se vyplácet víc sociálních dávek a co to udělá s HDP je snad každému jasné. Proto by se bohatí neměli nadměrně odírat a jejich peněz zneužívat na příspěvky pro lemply ( myslím ty skutečné nemakačenky, kteří prostě dělat nepůjdou za žádných podmínek. Lempl se nerovná nezaměstnaný !!!), ale pro ty skutečně potřebné a ne zdravé, práceschopné lidi.

A tak se pořád ve vládě střídá levice s pravicí.

Zatímco pravicová vláda u moci hodnoty vytvoří, zastoupí jí levicová strana, která všechny hodnoty rozdá. Levice vlastně pravici nutně potřebuje, jinak by už neměla co rozdávat. Kdyby vládla pořád jen levice, skončilo by to tak, že by z bohatých byli chudí a ti co byli chudí by už dávno umřeli hlady. Levice existuje jen díky chudým (ale i ti mohou zbohatnout) a hlavně  neschopným, v jejichž jménu musí okrádat vydělané peníze bohatých. Chce smazat sociální rozdíly, ale ne tak, že ze všech udělá bohaté ale tak, že ze všech udělá chudé.

Podnikatel potřebuje, aby lidé měli peníze a mohli je utrácet za jeho produkty a služby. Proto pokud se má dobře zaměstnavatel, má se dobře i zaměstnanec, který dostane vyšší plat. Bohužel, za vlád naší levice dá vláda zaměstnanci vyšší plat z peněz zaměstnavatele ještě předtím, než je na tom zaměstnavatel dobře. To samozřejmě buď velmi zpomalí jeho rozvoj, nebo jej to často úplně zastaví a on zkrachuje.

Levice s úspěchem křičí:"Sebereme bohatým, rozdáme chudým!". Na otázku: "Co bude, až nebudou bohatí", levice nezná odpověď. To proto, že se do té doby k vládě dostane znovu pravice a vše může začít znovu od nuly. Tento článek nemá být haněním levice. Ono střídání je běžný společenský jev, který funguje všude kromě diktatur. Jde jen o to, udržet ono střídání v co nejlepším a nejvýhodnějším poměru. Pravice totiž levici potřebuje a levice by bez pravice nepřežila ani den. Otázkou zůstává, kdy i u nás budeme mít normální pravici a normální levici. Zatím nás Paroubek táhne spíš k té diktatuře.

Související články:

Pohádka.o.spravedlivém.přerozdělování

Daňové ráje v Evropě

Daňové zatížení v Evropě je vyšší než v ostatních zemích. Přesto jsou zde země, kde se mnohé daně neplatí vůbec nebo jsou daňové sazby velmi nízké. Nejnižší a minimální zdanění v Evropě je v 

Lichtenštejnsku - firmy totiž platí pouze daň z výnosu v rozmezí od 7,5 % do 20 %,  občané platí daň v rozmezí 3,24 % do 17,10 %,  DPH má tři sazby daně (základní 7,6 %, sníženou 3,6 % a super sníženou 2,4 %),  daň z majetku (z bohatství) se pohybuje od 0,06 do 0,89 % Monaku - neplatí se daň z příjmu ani z kapitálového majetku ani z majetku, neplatí se ani daň z bohatství, nájemce však musí platit 1 % z nájemného, koupit nemovitost je pro jejich nedostatek již téměř nemožné, a proto většina bohatých obyvatelů bydlí v nájmu (nájemné je však velmi vysoké, a tak i při nízké sazbě daně se jedná o podstatný finanční zdroj pro státní pokladnu), dá se říci, že Monako je finančně závislé na vlastnictví nemovitostí.

San Marinu - daň z příjmu právnických osob je 19 %, daň z kapitálu je 5 %, DPH je stejná jako v Itálii (základní sazba 20 %, snížená 10 % a super snížená 4 %).

a v Andoře - nevybírá žádné přímé daně (z příjmu ani z majetku), zaměstnanci odvádí ze své mzdy pouze 5 % na sociálním pojištění, zaměstnavatel za ně odvádí 13 %.

 

Jedná se o malinké bohaté evropské země s vysokou životní úrovní občanů. Tyto země jsou dle metodiky OECD považovány za daňové ráje. Díky výhodným daňovým režimům je v „daňových rájích" registrováno v mnoha případech více společností, než mají tyto země obyvatel. Všechny tyto země mají HDP na jednoho obyvatele v paritě kupní jedno z nejvyšších na světě (všechny 4 země jsou do 15. místa a Lichtenštejnsko je dokonce na prvním místě).

Daňové zatížení v členských zemích OECD

Nastavení celkového daňového zatížení v zemi významným způsobem ovlivňuje nejenom obsah našich peněženek, ale i podnikatelské klima. Dle metodiky OECD se celkové daňové zatížení v jednotlivých členských zemích počítá jako poměr všech daňových příjmů na hrubém domácím produktu daného státu. V Česku je celkové daňové zatížení jedenácté nejvyšší z členských zemí OECD v hodnocení jednoduchosti daní patří Česku až 121. místo (nejhorší umístění ze všech sledovaných deseti kategorií).

 

 

Tabulka: Daňové zatížení v členských zemích OECD (v % k HD)

Země

Rok

 

2004

2005

2006

2007

2008

Dánsko

49,00

50,80

49,63

48,67

48,29

Švédsko

48,70

49,50

49,05

48,31

47,11

Belgie

44,80

44,70

44,36

43,87

44,30

Itálie

41,00

40,80

42,34

43,46

43,17

Francie

43,50

43,90

44,05

43,47

43,07

Rakousko

43,40

42,30

41,81

42,27

42,87

Finsko

43,50

44,00

43,48

43,01

42,78

Norsko

43,30

43,50

43,97

43,63

42,09

Maďarsko

37,60

37,30

37,12

39,55

40,14

Lucembursko

37,20

37,60

35,82

36,55

38,29

Nizozemí

37,30

38,50

38,91

37,54

n.a.

Česko

37,80

37,60

37,10

37,37

36,58

Portugalsko

33,90

34,70

35,48

36,41

36,47

Německo

34,80

34,80

35,59

36,17

36,43

Island

38,00

40,60

41,50

40,86

36,04

Velká Británie

34,90

35,80

36,62

36,08

35,71

Polsko

31,70

33,00

33,98

34,86

n.a.

Nový Zéland

35,30

37,40

36,56

35,73

34,47

Španělsko

34,60

35,70

36,67

37,24

33,00

Kanada

33,60

33,40

33,55

33,28

32,17

Řecko

31,10

31,40

31,24

32,03

31,32

Austrálie

31,10

30,80

30,63

30,83

n.a.

Švýcarsko

28,80

29,20

29,34

28,89

29,45

Slovensko

31,60

31,40

29,36

29,39

29,31

Japonsko

26,30

27,40

27,97

28,33

n.a.

Irsko

29,90

30,40

31,69

30,81

28,26

USA

26,10

27,50

28,20

28,29

26,86

Korea

23,20

23,90

24,98

26,53

26,59

Turecko

24,10

24,30

24,52

23,71

23,54

Mexiko

17,10

18,10

18,26

17,98

21,10

Pramen: OECD, Revenue Statistics, 1965-2008, 2009 Edition

EU - které státy daně snižují a které zvyšují?

Daňové zatížení v členských zemích OECD (v % k HDP, údaje za rok 2007)

Země

1999

2007

Změna

Slovensko

35,5

29,7

-5,8

Rumunsko

31,7

30,1

-1,6

Litva

31,9

30,2

-1,7

Lotyšsko

32,3

30,7

-1,6

Irsko

33,1

32,5

-0,6

Estonsko

32,7

33,2

0,5

Bulharsko

30,6

34,2

3,6

Řecko

35,4

34,4

-1,0

Polsko

34,9

34,6

-0,3

Malta

28,7

36,1

7,4

Česko

34,1

36,9

2,8

Lucembursko

39,2

37,6

-1,6

Portugalsko

34,8

37,8

3,0

Velká Británie

37,5

37,9

0,4

Španělsko

34,4

37,9

3,5

Slovinsko

38,4

38,4

0,0

Nizozemí

41,5

39,7

-1,8

Maďarsko

39,2

39,9

0,7

Německo

43,2

40,8

-2,4

EU-27

42,0

40,9

-1,1

EA-16

42,8

41,6

-1,2

Kypr

28,0

41,6

13,6

Finsko

46,1

43,1

-3,0

Itálie

42,9

43,3

0,4

Rakousko

46,2

43,6

-2,6

Norsko

42,3

43,7

1,4

Francie

46,7

45,0

-1,7

Belgie

47,6

46,1

-1,5

Švédsko

52,4

48,9

-3,5

Dánsko

50,9

49,5

-1,4

zdroj: Eurostat, Statistics in Focus 43/2009, Tax revenue in the European Union

Odkaz na tento článek: Kupředu.levá_kupředu.pravá
Jméno / odeslat anonymně
Opište prosím kontrolní kód "4570"
:-):-D:-D:-P:-O:-(:-B:-/:-o;-)B-):-X>-)]-|[-][-]love
k

Administrátorem stránek je Radek Sedláček (nickname Kmotr Drobek), Chcete-li zde publikovat své příspěvky, tak je laskavě posílejte na emailovou adresu stránek Politikmann.

Tyto stránky dodržují právní předpisy o ochraně osobních údajů a autorský zákon. Nebudou zveřejňovány anonymní příspěvky, nebo příspěvky s vulgárním, nebo rasistickým obsahem.
Stránky a jejich obsah je určen jen pro osobní využití. Bez předchozího písemného souhlasu je zakázána jakákoli další publikace, přetištění nebo distribuce jakéhokoli materiálu nebo části materiálu zveřejněného na stránkách POLITIKMANN, a to včetně šíření prostřednictvím elektronické pošty, SMS zpráv a včetně zahrnutí těchto materiálů nebo jejich části do rámců či překopírování do vnitropodnikové či jiné privátní sítě a včetně uchovávání v jakýchkoli databázích.
Copyright © Politikmann a RASgraf



Opište prosím kontrolní kód "6413"
Tyto stránky na systému Webgarden zhotovila RASgraf Klatovy http://radeksedlacek.mypage.cz
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one