Petice Zrušme komunisty

Líbí se Vám tyto stránky?

Ano, líbí (254 | 58%)
Seznam S-Rank
PageRank
Compete Rank
JyxoRank
Alexa Rank


TOPlist
12623486611.jpg

Kmotr Drobek, 4.6.2010

Zdroj: www.politologove.cz/prima-volba-prezidenta

Těsně před parlamentními volbami vytáhla ještě ČSSD poslední trumf. Hlasování dolní komory parlamentu o změně volby prezidenta na volbu přímou. Technické věci k této problematice naleznete

Zde: Přímá volba prezidenta

Ani snílek nemohl doufat, že by tento návrh mohl projít. Jak logicky prohlásil předseda TOP 09 Karel Schwanzemberg: „ měli to napřed projednat na výborech a zajistit si shodu. Pak by to mělo význam. Takhle je to předvolební agitka."

Agitka to sice je, ale dnes, týden po volbách, je tento bod záminkou pro VV, aby mohly jednat s ČSSD. Jenže „přímou volbu" v minulosti prosazovaly všechny strany, které se v parlamentu jen mihly s výjimkou komunistů. První návrhy se začaly objevovat před koncem druhého funkčního období V. Havla. Diskuse pak pokračovala v souvislosti s oběma volbami Václava Klause, především po druhé problematické volbě v roce 2008.

První byl návrh z roku 2001 tehdejší vládní Čtyřkoalice. Podalo jej 22 poslanců (především Unie svobody a KDU-ČSL). V tomto návrhu by kandidáty navrhovaly politické strany, hnutí nebo jednotliví občané, kteří by získali pro svého kandidáta petici s podpisem alespoň 20 000 občanů. Volba by probíhala podle absolutního většinového systému dvoukolovou volbou. Prezidentem by byl zvolen kandidát, který by v prvním kole získal nadpoloviční většinu platných hlasů voličů. Pokud by většinu nezískal žádný kandidát, konalo by se druhé kolo, do kterého by postoupili 2 kandidáti s nejvyšším počtem získaných hlasů z kola prvního. Návrh nepočítal se změnou prezidentských pravomocí, ale upravoval současně také problematickou otázku imunity poslanců a senátorů. To v parlamentu zásadně neprochází a tak byl zamítnut již v prvním čtení v prosinci 2001 především hlasy ODS a KSČM.

Na tento pokus navazoval návrh senátorů Čtyřkoalice, k němuž nakonec Senát nepřijal usnesení, a novela nebyla přijata. Podmínky byly shodné s předchozím návrhem, novinkou byla dílčí úprava prezidentských pravomocí a přesunutí pravomoci udělovat milost do kategorie vyžadujících kontrasignaci předsedy vlády nebo jím pověřeného člena vlády.

V listopadu 2002 jsme tu měli hned dvě novely. První navrhlo 10 poslanců KDU-ČSL, US-DEU a ČSSD. V tomto případě mohlo navrhnout kandidáta na prezidenta 10 poslanců, 10 senátorů, nebo opět občan, jehož kandidáta by podpořila petice s minimálně 20 000 podpisy voličů ČR. Samotná volba byla opět shodná s předchozími návrhy. Novela nepředpokládala nutnost úpravy prezidentských pravomocí a byla zamítnuta opět již v prvním čtení hlasy především KSČM a většiny ČSSD. Druhý návrh novely Ústavy byl předložen 22 poslanci ODS, přičemž byl zamítnut taktéž v prvním čtení většinou ČSSD a hlasy KSČM. Novela se vracela k povinnosti politické strany, hnutí a občana navrhujícího kandidáta získat podpis 20 000 občanů a ponechávala prezidentovi všechny jeho pravomoci beze změny. Jako jediná navrhovala zavést jednokolovou volbu relativně většinovým systémem. Zvolen by tedy byl kandidát, který by získal nejvíce odevzdaných platných hlasů ze všech. V případě rovnosti nejvyššího počtu hlasů u více kandidátů by se sedmý den konala opakovaná volba, které by se účastnili už jen tito kandidáti.

V roce 2003 byl Senátem zamítnut návrh 10 senátorů z Klubu otevřené demokracie, Unie svobody a nezávislých senátorů. Stejně tak byl ve třetím čtení v květnu 2005 zamítnut návrh 6 poslanců US-DEU. Obě novely počítaly s využitím absolutně většinového systému, s dvoukolovou volbou, a ponecháním pravomocí prezidenta beze změny. Oba se také vracely ke konceptu, že právo navrhnout kandidáta by měla mít skupina minimálně 10 poslanců, 10 senátorů nebo občan s peticí obsahující 10 000 podpisů.

Odlišný ve všech parametrech byl oproti tomu vládní návrh zákona zamítnutý ve třetím čtení koncem roku 2004, když z přítomných 161 poslanců hlasovalo 78 pro, 10 proti a zbytek, tedy 73, se zdržel hlasování. Hlasování se tak zdržela většina poslanců ODS, KSČM a nedostavila se nebo se zdržela hlasování i velká část vládní sociální demokracie. Minimální počet poslanců nutný pro navržení kandidáta se zvyšoval na 20, počet senátorů i podpisů na petici při navrhování individuálním občanem byl ponechán na 10 a 10 000. Na rozdíl od předchozích návrhů, kde se počítalo, že při rovnosti hlasů kandidátů ve druhém kole volby rozhodne los, tento zaváděl ještě kolo třetí. Návrh byl také zároveň komplexnější novelou Ústavy a upravoval prezidentské pravomoci. Podmiňoval jmenování prezidenta a viceprezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu návrhem Poslanecké sněmovny nebo jmenování členů bankovní rady České národní banky spolupodpisem předsedy vlády.

V projednávání návrhu zákona předloženého 61 poslanci ČSSD v roce 2007 se pokračovalo až v říjnu 2009, kdy byl zamítnut návrh na zamítnutí daného návrhu zákona a ten byl přikázán k projednání ústavně právnímu výboru. Pro zamítnutí návrhu hlasovala převážně jen asi polovina poslanců ODS, kteří se na jednání dostavili. Tento návrh byl v podstatě shodný s vládním návrhem zmíněným výše. Šel však dále v omezení prezidentských pravomocí, když stanovil povinnost prezidenta přijmout demisi vlády nebo jejího člena (členů), pokud ji z jakéhokoli důvodu podají (čl. 62 písmeno a) současně platné Ústavy) nebo výslovně uváděl, že prezident musí po volbách do Poslanecké sněmovny pověřit prvním pokusem k sestavení nové vlády reprezentanta politické strany, která získala nejvyšší počet mandátů. V duchu stejné logiky byl upraven postup i pro druhý pokus.

M. Bursík, O. Liška, P. Rabas a K. Jacques (Strana zelených) předložili v roce 2008 návrh ústavního zákona o referendu o přímé volbě prezidenta, kde by o zavedení přímé volby rozhodli sami občané v celostátním referendu. Podmínky navržení kandidátů a systém volby se nelišily od předchozího návrhu poslanců ČSSD, avšak nepočítalo se se změnou pravomocí a kompetencí prezidenta. V říjnu 2009 pak vzali navrhovatelé zákon zpět, neboť ve Sněmovně se projednávala ještě třetí novela upravující způsob volby prezidenta, a to předložená vládou, vládní koalicí ODS, Strany zelených a lidovců, a to v únoru 2009.

Tato poslední vládní novela prošla do druhého čtení v květnu téhož roku, když byla přikázána k projednání ústavně právnímu výboru a stálé komisi Poslanecké sněmovny pro ústavu. Reflektovala všechny předchozí neúspěšné iniciativy v tom smyslu, že do Ústavy ČR navrhovala zavést pouze obecnou formulaci, a to že „Prezidenta republiky volí v přímých volbách lid.", a upravovala způsob navrhování kandidátů. Novela však neřešila volební systém ani další náležitosti, které měl upravit až „obyčejný" prováděcí volební zákon.

Můžeme tedy shrnout, že novely ústavního zákona zavádějící přímou volbu prezidenta podávaly v minulosti všechny parlamentní stany napříč politickým spektrem, kromě KSČM, která také trvale žádný z předložených návrhů nepodporovala. Jinak nelze vysledovat žádný přesný trend v hlasování politických stran, než že obecně platí - nehlasovat pro návrh, který jsme nepodali, a to i přes jejich zjevnou podobnost a časté opakování několika základních parametrů. ODS má na svém kontě nižší počet podaných návrhů zavádějících přímou volbu, na druhou stranu ČSSD byla v hlasování vždy velmi nejednotná, a to i když se jednalo o návrh, který podala část jejích členů.

Návrhy v období nejpočetnějším na iniciativy (zhruba 2001-2003) vycházely ze zavedení dvoukolové absolutně většinové volby. Pokud jde ale o návrhy z poslední doby, vládní návrh koalice ČSSD, KDU-ČSL a US-DEU, návrh poslanců ČSSD a 4 poslanců Strany zelených, ty v případě rovnosti hlasů ve druhém kole volby zaváděly i kolo třetí. Ojedinělý byl návrh poslanců ODS na použití jednokolové volby relativně většinovým systémem v roce 2002.

Pokud jde o způsob navrhování kandidátů, objevují se především 2 hlavní, střídající se varianty. Při hledání shody politických stran se však jeví jako problematičtější úprava prezidentských pravomocí. Většina výše uvedených ústavních novel ponechávala prezidentovi jeho pravomoci podle stávající ústavní úpravy. K prosazení přímé volby prezidenta bez úpravy (omezení) jeho pravomocí, tedy doposud zjevně chyběla dostatečná politická vůle a parlamentní strany žádný z návrhů dostatečně nepodpořily. Na druhou stranu chyběl i širší politický konsenzus pokud šlo o konkrétní podobu omezení prezidentských pravomocí, neboť je zjevné, že pokud by byly všechny prezidentovy pravomoci podmíněny kontrasignací a návrhem jiných ústavních institucí, eventuelně by byl postup prezidenta výslovně konkretizován v Ústavě, jak předpokládaly některé návrhy, nebylo by nutné legitimitu prezidenta jejím přímým odvozením od vůle občanů zvyšovat.

Vidíte, že jde skutečně o obehranou písničku. Kolika návrhů se ještě dočkáme, než dojde ke změně.

Administrátorem stránek je Radek Sedláček (nickname Kmotr Drobek), Chcete-li zde publikovat své příspěvky, tak je laskavě posílejte na emailovou adresu stránek Politikmann.

Tyto stránky dodržují právní předpisy o ochraně osobních údajů a autorský zákon. Nebudou zveřejňovány anonymní příspěvky, nebo příspěvky s vulgárním, nebo rasistickým obsahem.
Stránky a jejich obsah je určen jen pro osobní využití. Bez předchozího písemného souhlasu je zakázána jakákoli další publikace, přetištění nebo distribuce jakéhokoli materiálu nebo části materiálu zveřejněného na stránkách POLITIKMANN, a to včetně šíření prostřednictvím elektronické pošty, SMS zpráv a včetně zahrnutí těchto materiálů nebo jejich části do rámců či překopírování do vnitropodnikové či jiné privátní sítě a včetně uchovávání v jakýchkoli databázích.
Copyright © Politikmann a RASgraf



Opište prosím kontrolní kód "1566"
Tyto stránky na systému Webgarden zhotovila RASgraf Klatovy http://radeksedlacek.mypage.cz
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one