Petice Zrušme komunisty

Líbí se Vám tyto stránky?

Ano, líbí (254 | 58%)
Seznam S-Rank
PageRank
Compete Rank
JyxoRank
Alexa Rank


TOPlist

Lidé v diskuzích často zároveň souhlasí s referendem proto, že chtějí rozhodovat o svém strážníkovi, soudci, starostovi, hejtmanovi, poslanci či prezidentovi. Ale to není referendum, nýbrž přímá volba. Nejdiskutovanější je otázka přímé volby prezidenta. Estráda při poslední volbě tomu nahrává. Podívejme se na ni také trochu podrobněji.

Výhody přímé volby prezidenta:

1. Prezident jako hlava státu získává díky přímé volbě i silnější mandát a legitimitu

2. Prezident má sehrávat integrující roli ve společnosti a je proto lepší, když reprezentuje většinu občanů než jen aktuální většinu v Parlamentu

3. Prezidentem by měla být zvolena silná (a charismatická) osobnost, která dokáže oslovit občany napříč politickým spektrem

4. Přímá volba prezidenta potlačuje vliv politických stran na volbu, zvolený kandidát je sice podporován politickou stranou či stranami, musí ale současně respektovat širší zájmy občanů

5. Došlo by alespoň k posílení přímé demokracie

6. Omezuje se riziko patové situace (ke které došlo na Slovensku v roce 1999)

Nevýhody přímé volby prezidenta:

a) Přímá volba prezidenta koresponduje spíše s prezidentskou formou vlády, nikoli s parlamentní formou vlády

b) Přímá volba sice zvýší legitimitu prezidenta, ale bez zvýšení jeho pravomocí sama o sobě nic neznamená

c) Přímá volba nezaručuje automaticky zvolení apolitického či nadstranického kandidáta, politické strany budou mít na volbu vždy určitý vliv

d) Přímá volba je finančně nákladná. Zatímco poslední volba hlavy státu stála podle předběžných odhadů asi 350 tisíc korun nad rámec běžných výdajů obou komor parlamentu, pouhé jedno kolo přímé volby prezidenta by vyšlo asi na 700 milionů korun. Přitom se spíš počítá s vícekolovou přímou volbou. Odhad nákladů na přímou volbu provedla společnost eStat.cz a vláda jej zveřejnila na svých stránkách.

e) Zavedení přímé volby prezidenta znamená další zvýšení počtu voleb, což vede k "únavě voličů" a tím pádem klesající volební účasti

 

Jak to mají sousedé?

V Evropské unii se v současné době používá nepřímý způsob volby prezidenta v Estonsku, Itálii, Lotyšsku, Maďarsku, na Maltě, v Německu a v Řecku. Společně s Českou republikou si tak osm ze sedmadvaceti členských zemí EU, tedy skoro třetina, volí prezidenta nepřímým způsobem. Přímo dvanáct, nepřehlédnutelný „zbytek" ale tvoří sedm konstitučních monarchií (Belgie, Dánsko, Lucembursko, Nizozemsko, Španělsko, Švédsko a Velká Británie; a uveďme i nečlenský stát EU, leč významnou evropskou monarchii Norsko). Výmluvný je též podíl starých a nových členských zemí z hlediska státního zřízení (republika kontra monarchie). Mezi novými, zpravidla postkomunistickými zeměmi žádnou konstituční monarchii pochopitelně nenalezneme. Postkomunistických zemí je v EU deset, šest z nich volí prezidenta přímo (Bulharsko, Litva, Polsko, Rumunsko, Slovensko a Slovinsko), čtyři nepřímo (ČR, Estonsko, Lotyšsko a Maďarsko). Nepostkomunistických zemí je v EU sedmnáct, sedm zmíněných monarchií a deset republik, z nichž si šest volí prezidenta přímo (Finsko, Francie, Irsko, Kypr, Portugalsko a Rakousko) a čtyři nepřímo (Itálie, Malta, Německo a Řecko). Z nepřímo volených evropských prezidentů žádný nedisponuje nějakými významnými pravomocemi, a jejich role má tedy blízko k postavení konstitučního monarchy. Z těch přímo volených je nejsilnější prezident francouzský, jenž je ale často označován dokonce za voleného absolutistického monarchu.

 

U přímé volby rozeznáváme tato základní způsoby

Systém jednokolové volby
Asi nejjednodušší způsob volby prezidenta Pro přehlednost se tento systém označuje FPTP, což je z angličtiny zkratka slov first-past-the-post (vítěz bere vše). Logika tohoto systému je velmi prostá. Ve volbách zvítězí ten kandidát, který dostane nejvyšší počet hlasů. Systém je to tedy jasný, levný a efektivní. V současné době je používán na Islandu, Filipínách, Malawi, v Jižní Koreji, Mexiku aj. Další výhodou tohoto systému beze sporu je, že zvítězí ten kandidát, který má největší společenskou podporu. Ve volebním boji mají tak všichni kandidáti rovné šance. Zvolena je ta nejsilnější a nejvýraznější osobnost. Naopak nevýhodou FPTP je, že většinou dochází k situaci, kdy zvolený kandidát má minimální většinovou podporu, tzn. že absolutní většina voličů hlasovala proti němu. Takovýto stav pak velmi oslabuje legitimitu prezidenta a zavdává příležitost pro časté politické konflikty mezi prezidentem zbývající politickou většinou.
Systém dvoukolové volby

Možností, jak se vyhnout situaci, kdy je zvolen kandidát bez většinové podpory společnosti, je zavedení druhého kola voleb, do něhož postupují dva nejsilnější kandidáti z prvního kola (majority-runoff system), nebo více než dva kandidáti z prvního kola (majority-plurality system). Dvoukolový systém volby prezidenta je používán ve většině států Evropy, které znají vlastní přímou volby prezidenta. Mezi tyto státy patří Polsko, Rakousko, Finsko, Slovinsko, Francie aj. Samozřejmě se s tímto systémem setkáváme i mimo Evropu a to hlavně v zemích Latinské Ameriky a ve frankofonních státech. Ani tento systém však nezaručuje, že zvolený kandidát má opravdu podporu většiny společnosti. Při nízké volební účasti totiž není zaručeno, že i kandidát, který obdrží přes 50% hlasů je opravdu přijatelný. Pokud je volební účast v takovýchto volbách nízká, lze o tom s úspěchem pochybovat. Další nevýhodou tohoto systému je, že ve druhém kole voliči hlasují především podle tzv. negativních preferencí. Volí tak toho, kdo je jim nejméně nesympatický, kdo vzbuzuje nejméně negativních reakcí. Může se tak stát, že je nakonec zvolen kandidát nevýrazný a politicky slabý a to jen proto, že byl přijatelný pro většinu voličů. Opravdu výrazné osobnosti tak mají v takovémto systému znevýhodněné postavení.
Pro snahu o co největší podporu zvoleného prezidenta je v některých státech zavedena minimální, zpravidla 50% volební účast.
Preferenční hlasování
Jedním ze způsobů, jak se vyhnout negativům většinového dvoukolového systému je spojení prvního a druhého kola. To lze uskutečnit mnoha způsoby. Jedním je například tzv. systém alternativního hlasování. Ten je uplatněn při prezidentských volbách v Irsku. Voliči mohou preferovat nejen jednoho kandidáta, ale přidělením preferenčních hlasů i další kandidáty a to tak, že prvnímu dají 1, druhému 2 atd. Hlasy jsou pak přepočítány tak, že kandidát s nejmenšími preferencemi ze sčítání vypadne a zbylé hlasy jsou přeřazeny ostatním kandidátům podle dalších preferencí. Takto se postupuje až do doby, kdy jeden z kandidátů nezíská absolutní většinu, nebo nejsou sečteny všechny preferenční hlasy. Tento systém přímé volby prezidenta má velkou výhodu v tom, že není nutné pořádat druhé kola volby a zvolený kandidát má opravdu největší podporu ve společnosti.

Politická scéna v ČR se zcela uzavřela sama do sebe a odcizila se od voliče. Lze pak současně platný volební systém ještě nazývat demokracií? Není načase, aby na scénu vstoupili přímo samotní občané. Od zkorumpovaných politiků nelze očekávat nic pozitivního. Je přímá volba prezidenta a odebrání tohoto práva poslancům, kteří nikoho nezastupují, kromě sebe samých, medicínou k léčbě politiky? Pomůže vložení této odpovědnosti do rukou samotných občanů? Myslím že ano, že nám občanům patří tento stát a proto jen my sami máme právo rozhodovat o tom, koho dočasně pověříme jeho správou. Ovšem budeme-li volit přímo prezidenta, je pak jen již logické, abychom stejné právo uplatňovali i vůči starostům měst a obcí i vůči krajským hejtmanům. I oni by měli být voleni přímo občany.Také je nutné tyto naše dočasné zástupce účinně kontrolovat. Jak je totiž rovněž již velmi dlouho známo, každá moc korumpuje. Systém přímé volby proto musí být doplněn právem občanů na odvolatelnost jimi zvolených politiků, a to kdykoliv, nikoliv jen v termínech řádných voleb.

Administrátorem stránek je Radek Sedláček (nickname Kmotr Drobek), Chcete-li zde publikovat své příspěvky, tak je laskavě posílejte na emailovou adresu stránek Politikmann.

Tyto stránky dodržují právní předpisy o ochraně osobních údajů a autorský zákon. Nebudou zveřejňovány anonymní příspěvky, nebo příspěvky s vulgárním, nebo rasistickým obsahem.
Stránky a jejich obsah je určen jen pro osobní využití. Bez předchozího písemného souhlasu je zakázána jakákoli další publikace, přetištění nebo distribuce jakéhokoli materiálu nebo části materiálu zveřejněného na stránkách POLITIKMANN, a to včetně šíření prostřednictvím elektronické pošty, SMS zpráv a včetně zahrnutí těchto materiálů nebo jejich části do rámců či překopírování do vnitropodnikové či jiné privátní sítě a včetně uchovávání v jakýchkoli databázích.
Copyright © Politikmann a RASgraf



Opište prosím kontrolní kód "5444"
Tyto stránky na systému Webgarden zhotovila RASgraf Klatovy http://radeksedlacek.mypage.cz
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one