Petice Zrušme komunisty

Líbí se Vám tyto stránky?

Ano, líbí (253 | 57%)
Seznam S-Rank
PageRank
Compete Rank
JyxoRank
Alexa Rank


TOPlist

Pojem stávka je odvozen z anglického slova „to strike" - doslova „praštit s prací". Stávka je nejčastěji definována jako hromadné částečné nebo úplné přerušení práce těmi, kteří jsou na základě pracovní smlouvy nebo z jiného právního důvodu povinni tuto práci vykonávat.

Právo na stávku je vázáno na svobodu podnikání a svobodu kolektivního vyjednávání. Klade si za cíl dosažení lepších pracovních, sociálních a hospodářských podmínek. Dalším charakteristickým rysem je současný úmysl zahájit práci po dosažení cílů stávky. Je skutečným měřením sil formou ekonomického střetu.

Podle Mezinárodní organizace práce je právo na stávku uznáno jako jeden z významných prostředků pracujících a jejich odborů k vydobytí a ochraně jejich ekonomických a sociálních zájmů. Stávka je tedy formou pracovního boje. Je všeobecně známo, že společenské soužití lidí se vyznačuje zájmovými protiklady a konflikty zájmů. Hlavním důvodem konfliktů je nerovné rozdělení materiálních statků. Pro tyto spory mezi zaměstnavateli a zaměstnanci se postupně vžil pojem pracovní boj. Stávka je všeobecně pokládána za krajní prostředek, který by měl být použit až po vyčerpání všech běžných mechanismů vyjednávání.

Podle Výboru pro svobodu sdružování Mezinárodní organizace práce jsou stávky uznávány a chráněny, pokud je jejich motivem obrana ekonomických a sociálních zájmů zaměstnanců a probíhají-li pokojnou cestou.

 V dnešní době musí zaměstnavatelé dodržovat celou řadu přísných předpisů: zákaz diskriminace, zákoník práce, předpisy hygieny a bezpečnosti práce, požární předpisy, předpisy týkající se životního prostředí. Pracovníci jsou v podstatě chráněni dostatečně, a proto je kolektivní vyjednávání a právo na stávku přežitkem z 19. století.

LISTINA ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD

Hlava čtvrtá

Hospodářská, sociální a kulturní práva

Článek 27
(1) Každý má právo svobodně se sdružovat s jinými na ochranu svých hospodářských a sociálních zájmů.
(2) Odborové organizace vznikají nezávisle na státu. Omezovat počet odborových organizací je nepřípustné, stejně jako zvýhodňovat některé z nich v podniku nebo v odvětví.
(3) Činnost odborových organizací a vznik a činnost jiných sdružení na ochranu hospodářských a sociálních zájmů mohou být omezeny zákonem, jde-li o opatření v demokratické společnosti nezbytná pro ochranu bezpečnosti státu, veřejného pořádku nebo práv a svobod druhých.
(4) Právo na stávku je zaručeno za podmínek stanovených zákonem; toto právo nepřísluší soudcům, prokurátorům, příslušníkům ozbrojených sil a příslušníkům bezpečnostních sborů
.

Jediným zákonem, který v současné době upravuje právo na stávku, je zákon č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, který upravuje pouze stávku ve sporu o uzavření kolektivní smlouvy. Ostatní stávky prováděcím zákonem upraveny dosud nejsou. Podle právního názoru, který v současné době jednoznačně převažuje, však nelze paušálně tvrdit, že tyto stávky jsou nezákonné, že se práva na stávku v tomto případě nelze domáhat. V tomto smyslu rozhodují i soudy. Precizně to ve svém rozhodnutí vyjádřil Vrchní soud ČR v roce 1998. Vrchní soud v odůvodnění svého rozhodnutí mimo jiné uvedl: „Neexistence zákona, který by podle čl. 27 odst. 4 Listiny základních práv a svobod měl vymezit podmínky, za nichž je možné právo na stávku realizovat, neznamená, s výjimkou případů, na něž dopadá zákon č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, negaci práva na stávku zaručeného ústavním zákonem. Neexistence zákonné úpravy stávky, s výjimkou shora uvedeného, zákona neznamená, že by soud nemohl o tom, zda je stávka nezákonná, rozhodovat. Jiný názor by znamenal omezení základního ústavního práva na stávku, což je nepřípustné." Dále zde uvedl: „Při posouzení konkrétních okolností, které provázaly stávku, bude třeba posoudit zejména její cíle. Stávka je sice legitimní prostředek k obraně ekonomických zájmů a sociálních zájmů pracovníků, ale jde o krajní prostředek, k němuž lze přistoupit. Při posuzování stávky je dále třeba se zabývat tím, jaká jednání stávce předcházela, zejména zda byly vyčerpány všechny možnosti smírného vyřízení věci. Bude nutné zjistit, zda a jak vyhlášení stávky bylo projednáno se zaměstnanci a jak velká k celkovému počtu zaměstnanců byla podpora stávky. Rovněž bude třeba přihlédnout i k tomu, jakým způsobem byla stávka vyhlášena. Nezbytně bude třeba zjistit, kdy a jaké byly vytvořeny podmínky pro zmírnění dopadu stávky na společnost, aby nebyly ohroženy normální životní podmínky apod. K stejnému právnímu názoru dospěl i Nejvyšší soud ČR ve svém rozsudku ze dne 22. 1. 2002, sp. zn. 2489/2000."

KDY TEDY LZE STÁVKOVAT?

Z rozsudku Nejvyššího soudu ČR v rozsudku sp. zn. 21 Cdo 2104/2001 ze dne 14. 11. 2002. lze učinit následující závěry:

1. Právo občanů na stávku je garantováno Listinou práv a svobod člověka (čl. 27), která je nedílnou součástí Ústavy České republiky. Právo občanů na stávku garantují i mezinárodní smlouvy, které se ČR zavázala dodržovat. Konkrétně jde o Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech a Mezinárodní organizace práce sv.87 a 98.


2. Právo na stávku lze realizovat v souvislosti s uplatňováním práva sdružovat se s jinými na ochranu svých hospodářských a sociálních zájmů.

3. Subjektem toto právo realizujícím bude především kolektiv zaměstnanců organizovaný (sdružený) v organizaci, hájící jejich hospodářská a sociální práva (odbory). To znamená, že stávku nemusí vždy organizovat pouze odborová organizace, ale může to být i kolektiv zaměstnanců.

4. Výkonem práva na stávku se rozumí především přerušení práce nebo jiná obstrukce, která má tím, že zaměstnavateli přináší materiální (nebo i nemateriální) škodu, přimět zaměstnavatele ke změně chování stávkujícími požadované.


5. Stávka směřuje proti tomu, koho lze stávkou přimět k ústupkům, tedy proti zaměstnavateli (zaměstnavatelům) stávkujících osob.

6. V případě stávky nelze dost dobře požadovat po stávkujícím zaměstnanci dodržovat plnění všech povinností, jak vyplývají zejména z pracovní smlouvy a z § 35 odst. 1 zák. práce. I právo na stávku však musí být vykonáváno způsobem, který šetří jak práva osob na stávce nezúčastněných, tak práva zaměstnavatele. Během stávky se pozastavují vzájemná práva a povinnosti vyplývající z pracovního poměru, nebo. jiného pracovněprávního vztahu mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. Jde o překážku v práci na straně zaměstnance, kterou je zaměstnavatel povinen omluvit.Z pracovně-právního pohledu je tedy stávka omluvenou absencí.

7. Právo na stávku má být realizováno pouze v souvislosti s uplatňováním práva sdružovat se s jinými na ochranu svých hospodářských a sociálních zájmů. Jestliže půjde o stávku, jejímž cílem není ochrana hospodářských a sociálních zájmů zaměstnanců, ale prosazení jiných zájmů, např. personálních požadavků, jde o stávku, která jde nad rámec práva na stávku ve smyslu právních předpisů a mezinárodních smluv.

Účastí na této stávce nelze omlouvat neplnění pracovních povinností vyplývajících z pracovní smlouvy. (Dvě poslední věty jsou sice pouze v odůvodnění rozsudku krajského soudu, ovšem protože Nejvyšší soud tento právní názor krajského soudu nezpochybnil, lze konstatoval, že se s ním ztotožnil.)

8. stávkou nelze. řešit personální požadavky.
Právo na stávku může být realizováno pouze v souvislosti s uplatňováním práva sdružovat se s jinými na ochranu svých hospodářských a sociálních zájmů.

Nepochybně však jsou odbory oprávněny se vyjadřovat k rozhodnutím majitele nebo zaměstnavatele, která mají vazbu na zaměstnanost, odměňování, pracovní a sociální podmínky zaměstnanců. Mají právo požadovat po něm informace nebo projednání. Vyplývá to z § 18, § 18b a § 25c odst. 2 zák. práce. Podle § 25c odst. 3 zák. práce jsou zástupci zaměstnanců povinni vhodným způsobem o tom informovat všechny zaměstnance.

Povinnosti stávkujícího

Zaměstnanec je povinen včas účast na stávce ohlásit svému zaměstnavateli. Tak, jako by šlo o den volna, tj. alespoň 3 pracovní dny předem, raději však dříve.

Po dobu stávky nepřísluší zaměstnanci, který se účastní stávky, mzda ani její náhrada, neboť zaměstnanec nevykonává pro zaměstnavatele práci.

Nekonání práce v důsledku účasti zaměstnance na řádně a včas ohlášené stávce nemůže být posuzováno jako porušení pracovních povinností vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci. V tomto případě nebudou zaměstnanci hradit pojistné na zdravotní pojištění a nepřítomnost v práci nebude mít ani žádný dopad, pokud jde o sociální pojištění.

Případná odpovědnost za škodu se týká pouze chování, které se neslučuje s výkonem práva na stávku - pokud by stávkující zaměstnanec ničil majetek zaměstnavatele nebo bránil ve výkonu práce zaměstnancům, kteří nechtějí stávkovat.

Zaměstnanci, který se stávky neúčastní a pracuje, náleží za práci mzda. V případě, že v důsledku stávky ostatních zaměstnanců nemůže nestávkující zaměstnanec pracovat, jde o překážku v práci na straně zaměstnavatele, kdy mu náleží náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku.

Stávka je přerušením práce a během účasti na ní se pozastavují vzájemná práva a povinnosti zaměstnance a zaměstnavatele, zejména plnit pracovní pokyny a povinnost zaměstnavatele přidělovat zaměstnanci práci. V důsledku toho nelze posuzovat poškození zdraví zaměstnance za pracovní úraz.

Stávkující je povinen stávkovat tak, aby  tím nedošlo k ohrožení zdraví, života nebo bezpečnosti obyvatel. Stávkující řidiči tedy musí umožnit průjezd vozidel s modrým majáčkem, stávkující řidiči vezoucí cestující  musí nejdříve dojet do nejbližší stanice kde je možné odbavit cestující a pak teprve začít stávkovat.

POZOR: Účast na stávce po právní moci rozhodnutí soudu o nezákonnosti stávky se považuje za neomluvenou nepřítomnost v zaměstnání.

Administrátorem stránek je Radek Sedláček (nickname Kmotr Drobek), Chcete-li zde publikovat své příspěvky, tak je laskavě posílejte na emailovou adresu stránek Politikmann.

Tyto stránky dodržují právní předpisy o ochraně osobních údajů a autorský zákon. Nebudou zveřejňovány anonymní příspěvky, nebo příspěvky s vulgárním, nebo rasistickým obsahem.
Stránky a jejich obsah je určen jen pro osobní využití. Bez předchozího písemného souhlasu je zakázána jakákoli další publikace, přetištění nebo distribuce jakéhokoli materiálu nebo části materiálu zveřejněného na stránkách POLITIKMANN, a to včetně šíření prostřednictvím elektronické pošty, SMS zpráv a včetně zahrnutí těchto materiálů nebo jejich části do rámců či překopírování do vnitropodnikové či jiné privátní sítě a včetně uchovávání v jakýchkoli databázích.
Copyright © Politikmann a RASgraf



Opište prosím kontrolní kód "1717"
Tyto stránky na systému Webgarden zhotovila RASgraf Klatovy http://radeksedlacek.mypage.cz
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one