Petice Zrušme komunisty

Líbí se Vám tyto stránky?

Ano, líbí (254 | 58%)
Seznam S-Rank
PageRank
Compete Rank
JyxoRank
Alexa Rank


TOPlist

O jedné „Reformě zdravotnictví“

diepresse.com.jpg

Kmotr Drobek 21.3.2010

 

Chceme společnost, ve které se lidé svobodně rozhodují, svobodně dělají chyby, která je velkorysá a soucitná. Toto si představujeme pod morální společností, ne že stát je zodpovědný za všechny a nikdo není zodpovědný za stát."

Marget Thatcher


Hlavním krokem reformy zdravotnictví je definovat rozsah péče, která bude z povinného pojištění hrazena. Základní pojištění musí pokrývat léčbu akutních stavů, závažných chronických chorob, ale i preventivních programů. Zřejmě by z něj neměly být hrazeny určité oblasti jako např. některé lázeňské pobyty, „Mořský koník", umělé oplodnění, antikoncepce apod.

Z Důvodu nákladnosti špičkové péče, která je poskytována v mnoha oblastech, např. léčba infarktu myokardu, cévní mozkové příhody, onkologických nemocí, operace ve všech oborech, léčení úrazů, je však velmi nákladná. Proto se nelze vyhnout větší spoluúčasti nemocného, současné regulační poplatky nestačí Ví to i David Rath.

9. 6. 2003 PRAHA - "Jestliže dnes je spoluúčast zhruba devět procent, což ročně dělá asi 14 miliard korun, které pacienti většinou připlatí na léky, pak tato spoluúčast měla stoupnout na 18 až 20 procent a měla by být zavedena nejen na léky, ale na veškerou péči, která není přímo spojena s ohrožením života," řekl v pondělí na dotaz Práva Rath a dodal, že touto spoluúčastí mohlo být zatíženo až 40 procent veškeré péče.
Pacienti by si měli připlácet například za recept, složit tak zvanou ambulantní taxu, tedy když poprvé jdou k lékaři by platili určitý poplatek a pak už ne, platili by dále za den strávený v nemocnici a připláceli by i za dopravu sanitkou. Samozřejmě i nadále by v této spoluúčasti byly zahrnuty léky. Rath se domnívá, že z veřejného zdravotního pojištění by se nadále neměly platit léky, které jsou na předpis i volně prodejné, například paralen.
"Spoluúčast je jedno z opatření, kterými by se řešila současná vážná platební neschopnost Všeobecné zdravotní pojišťovny,"říká Rath.

. Na druhou stranu bude mít nemocný jistotu, že se mu v případě potřeby dostane stejné defi nované péče, ve standardní kvalitě a odpovídajícím čase.

Nemocní musí mít možnost čerpat i péči, kterou povinné pojištění nepokrývá. Jen malá část populace bude schopná tuto péči hradit přímo, proto pro širokou veřejnost bude třeba zavést komerční připojištění. Je nezbytné odstranit stav, kdy nelze k péči hrazené z povinného pojištění připlatit určité vylepšení, např. lepší materiál, endoprotézu, ale také osobu lékaře provádějícího výkon, operaci nebo časnější termín.

Reforma však musí pokrýt i další nezbytné oblasti. Stabilizovat síť zdravotních zařízení, která budou garantovat základní péči terénní i nemocniční (zde je privatizace velkých nemocnic spíše kontraproduktivní).

Máme hluboce zakořeněný pocit „bezplatného zdravotnictví", které je povinné každému pacientovi poskytnout maximální zdravotní péči. Oháníme se ústavou a bereme si zdraví lidí jako nástroj volební agitace. Systém nemotivuje občany ke zdravému životnímu stylu a nepodporuje adekvátně preventivní péči, která by onemocnění občanů předcházela, a tak náklady jejich léčení snižovala. Realita je ale v ostrém  protikladu „bezplatného zdravotnictví" . Náklady zdravotnictví stoupají, bude se stále více zhoršovat poměr mezi počtem zdravých osob v produktivním věku, které systém veřejného zdravotního pojištění financují, a osob v postproduktivním věku, které největší část zdravotní péče spotřebovávají.

Způsob financování českého zdravotnictví je proto dlouhodobě neudržitelný a nutně potřebuje reformu.

Všechny západoevropské systémy financování zdravotnictví je možno charakterizovat jako systémy veřejnoprávní, neziskové, vybudované na solidaritě zdravých a bohatších s nemocnými a nízkopříjmovými.

Návrh ČSSD je  blízký modelu, který funguje ve Velké Británii - jedna univerzální zdravotní pojišťovna, která bude nabízet všem stejné, veřejným systémem hrazené služby (ve Velké Británii to znamená stejně bídné služby pro všechny občany, z nichž nemalá část tyto služby nevyužívá a platí si podruhé a využívá komerčně hrazenou zdravotní péči).

Problémy britského systému zdravotní péče:

• I přes značnou dostupnost přetrvávají nerovnosti ve zdravotní

péči

• Problémy s kvalitou, dlouhé čekací lhůty

Většina zemí spoléhá na mix zdrojů, nikoliv pouze na jeden zdroj.

Pokud chceme pracovat s nízkými náklady musíme vyvinout velký důraz na prevenci onemocnění a management nemoci podložený finančními pobídkami jak to uplatňují některé americké pojišťovny a i nedávná inovace v Německu. K tomu je zapotřebí silného univerzálního informačního systému, který umožňuje sledování pacienta během všech úrovní péče a u všech poskytovatelů (příklad Francie).

Takový systém u nás vznikal již před léty a dnes jsme mohli být ve zdravotnictví o několik kroků dále. Projekt byl zastaven na několik let vleklými soudními spory. Zde narážíme opět na jméno David Rath.

Co je to IZIP?

.Jedná se o elektronickou zdravotní knížku, která obsahuje veškeré informace týkající se vašeho zdravotního stavu, návštěv u lékaře, předepsaných (užívaných) léků apod. Data jsou vedena v elektronické podobě a jsou přístupná 24 hodin denně prostřednictvím internetu. Veškeré informace by pak měly být kompatibilní s Evropskou kartou zdravotního pojištění EHIC.

David Rath se již před svým nástupem do funkce ministra zdravotnictví netajil záměrem došlápnout si na VZP. Trnem v oku mu  byla tehdejší ředitelka VZP Jiřina Musílková. A tak se chopil první příležitosti. Uvalil na VZP „Nucenou správu" a dočasně dosadil na post po ní Josefa Čekala, někdejšího neúspěšného protikandidáta Musílkové na post ředitele VZP. K opodstatnění uvalení nucené správy zneužil Rath i rozjíždějící se projekt IZIP.

Dodnes se Rath ohání oddlužením VZP, ale za zlepšením hospodaření byly pouze účetní triky a zvýšení příjmů ze strany parlamentu. Do VZP byly pouze napumpovány nové zdroje, ale systémově (rozumějte „dlouhodobě") se její stav nezlepšil. Ostatně i zpráva vyšetřovací komise, která prošetřovala vzniklý dluh pojišťovny, dospěla k závěru, že VZP sama o sobě nemohla s dluhem nic dělat: VZP převážně formou paušálu platí určité objemy poskytované zdravotní péče, bez závislosti na její ceně či kvalitě.

Prezident Václav Klaus tehdy odmítl nucenou správu VZP. Z oficiální návštěvy Indie vzkázal, že hrozí zhoršení stavu ve zdravotnictví. "Tento krok problémy neřeší, naopak ohrožuje občany, pacienty a pojištěnce," Klaus pokládal vyhlášení nucené správy za neopodstatněný a destabilizující krok. Doplnil,:" VZP nedostalo do dluhů špatné hospodaření, ale všeobecně známé a mnohokrát kritizované systémové nedostatky. Za ně nese vinu i ministerstvo zdravotnictví."

 

VZP dostala dvě pokuty v celkové výši 800.000 korun za to, že k předložení nabídky do tendru na internetové zdravotní knížky vyzvala jediného uchazeče, firmu IZIP. Projekt internetových knížek je však staršího data, jeho zavedení je spojeno s předchůdkyní současného ředitele Pavla Horáka Jiřinou Musílkovou. Ta už dříve ČTK řekla, že nemohli oslovit více uchazečů, protože nikdo jiný v Česku neměl projekt na předávání informací o zdraví pacientů na internetu. Zakázku antimonopolní úřad zkoumal na podnět vyšetřovací komise Poslanecké sněmovny, která se zabývala hospodařením VZP a činností její bývalé ředitelky. Vydal několik rozhodnutí, která později postupně zase rušil.

Nejprve předseda ÚOHS, dnešní ministr vnitra a poslanecký kandidát ČSSD Martin Pecina našel v původním verdiktu formální chyby, později nařídil, aby se do správního řízení zahrnulo více účastníků. Vše se ale protahovalo tak, že úřad o několik měsíců propásl lhůty.

S kauzou IZIP je spojen soudní spor exministra zdravotnictví Davida Ratha (ČSSD) a europoslanců Milana Cabrnocha a Miroslava Ouzkého (oba ODS). Oba měli ve firmě IZIP podíly. Cabrnoch už svůj díl prodal. Exministr zdravotnictví David Rath (ČSSD)prohrál spor s europoslancem Milanem Cabrnochem (ODS) kvůli projektu IZIP. "Soud rozhodl, že výroky Davida Ratha byly nepravdivé," Cabrnoch uvedl, že podle rozhodnutí Krajského soudu v Praze se mu bude muset Rath formou placené inzerce omluvit, zaplatit mu 50.000 korun a uhradit i náklady soudního řízení. NaopakEuroposlanec Miroslav Ouzký (ODS) definitivně prohrál spor o omluvu se středočeským hejtmanem Davidem Rathem (ČSSD). Při odstartoval údajný Rathův výrok, že Ouzký tuneloval Všeobecnou zdravotní pojišťovnu (VZP). NS svůj verdikt opatřil pouze zkráceným odůvodněním. Připomněl stanovisko Vrchního soudu v Praze, podle kterého je Rathův výrok kritickým hodnotícím úsudkem, který měl reálný podklad. Odkázal také na tvrzení, že Ouzký je jako politik povinen snášet "větší rozsah kritiky, a to i co do její expresivity".

"Je to v souladu s konstantní judikaturou Nejvyššího soudu ČR," uvedl v usnesení předseda senátu Pavel Pavlík.

 

Nyní se konečně projekt IZIP po několika letech znovu rozjíždí. Kromě odborných lékařských výhod (např. při zásahu Rychlé zdravotní služby atd.), je ekonomický efekt této karty zejména v zamezení nadužívání léků, kdy pacient záměrně navštěvoval více lékařů, kde si nechal předepisovat stejné léky a vyzvedával je v různých lékárnách.

 

Stejně jako v jiných státech, tak i v České republice, má financování zdravotnictví svojí historii. Od částečně solidárního systému, přes systém, kdy veškerá zdravotní péče byla hrazena prostřednictví státu, až po současnost, kdy se musíme zamyslet nad způsobem a zvýšením efektivnosti ve financování zdravotnictví .

Prezident České lékařské komory Milan Kubek v rozhovoru pro sobotní vydání deníku Právo kritizoval nedostatečné financování zdravotnictví a hovořil též o nedostatku kvalifikovaného zdravotnického personálu. „Za sedm procent českého hrubého domácího produktu, které jdou do zdravotnictví, což je zhruba 25 000 korun na jednoho občana a rok, není udržitelná současná evropská úroveň české zdravotní péče. Vždyť kupujeme léky i přístroje za světové ceny. Největším dlužníkem je stát. Platí pojistné za děti, důchodce, nezaměstnané - a to je padesát osm procent národa. Tito lidé čerpají dohromady osmdesát procent zdravotní péče. Ale příspěvek státu za ně je pouze dvaadvacet procent příjmu zdravotních pojišťoven. Celé zdravotní pojištění v současné době leží na bedrech zaměstnanců a jejich zaměstnavatelů. Také osoby samostatně výdělečně činné platí velice nízké částky."

Rath podle iDNES.cz poukázal na to, že po nástupu ODS byla celková spoluúčast pacientů osmiprocentní, dnes lidé sami platí i kvůli poplatkům šestnáct procent péče.(ovšem pozapomněl ve své kritice, že sám ve výše citovaném článku z r.2003 požadoval 18 - 20%). Jenže ani dnes by ČSSD lidem ani přes proklamované sliby příliš neulevila, protože i přes zrušení poplatků hovoří o nepříliš velkém snížení na 14 procent. Znamená to, že se zvedne spoluúčast zase jinde? "Od toho nejsou politici, aby to vyčíslovali. Nedokážu teď říci, zda bude pojišťovna přispívat třeba na elektrický vozík 40 procent a na mechanický sto procent," cituje Ratha dále iDNES.cz.

Dalším předvolebním hitem je zrušení zdravotních pojišťoven a ponechání pouze jedné. Zdravotní pojištění je u nás povinné od r. 1993.

I tohle tady již bylo. Po Únoru 1948 - sjednocování nemocenského a zdravotního pojištění do jednoho povinného systému pro všechny občany, fáze centralizace

Z jednání a plánů ČSSD tak vyplývá, že poplatky sice zruší, ale o moc méně stejně platit nebudeme protože nám peníze seberou zase jinde. Některým i víc než dnes a pomine onen regulační efekt. Z populistických slibů ČSSD bych snad vyňal jen hrazení prvních tří dní nemocenské, neboť i já si myslím, že tento systém je neférový vůči, lidem platícím si zdravotní pojištění.

Na závěr  použiji další citaci:

Pokud budeme mít štěstí a poslanci rozum a privatizační radikální reforma ani „britská" rovnostářská reforma zdravotnictví se u nás neuskuteční, budeme mít naději, že vznikne reforma, která bude postupná (radikální reformu nepotřebujeme) a sociálně citlivá (starých a nemocných přibývá). Čím dříve se na ní všechny významné parlamentní politické strany dohodnou, tím menším problémem bude získat pro ni pochopení občanů České republiky a uskutečnit ji.

LUBOMÍR MLČOCH Katedra institucionální ekonomie FSV UK

Administrátorem stránek je Radek Sedláček (nickname Kmotr Drobek), Chcete-li zde publikovat své příspěvky, tak je laskavě posílejte na emailovou adresu stránek Politikmann.

Tyto stránky dodržují právní předpisy o ochraně osobních údajů a autorský zákon. Nebudou zveřejňovány anonymní příspěvky, nebo příspěvky s vulgárním, nebo rasistickým obsahem.
Stránky a jejich obsah je určen jen pro osobní využití. Bez předchozího písemného souhlasu je zakázána jakákoli další publikace, přetištění nebo distribuce jakéhokoli materiálu nebo části materiálu zveřejněného na stránkách POLITIKMANN, a to včetně šíření prostřednictvím elektronické pošty, SMS zpráv a včetně zahrnutí těchto materiálů nebo jejich části do rámců či překopírování do vnitropodnikové či jiné privátní sítě a včetně uchovávání v jakýchkoli databázích.
Copyright © Politikmann a RASgraf



Opište prosím kontrolní kód "1566"
Tyto stránky na systému Webgarden zhotovila RASgraf Klatovy http://radeksedlacek.mypage.cz
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one