Petice Zrušme komunisty

Líbí se Vám tyto stránky?

Ano, líbí (254 | 58%)
Seznam S-Rank
PageRank
Compete Rank
JyxoRank
Alexa Rank


TOPlist

Tři pohledy na zdravotní pojištění

Zdravotní pojištění z pohledu OSVČ (osob samostatně výdělečně činných)

Sazba pro zdravotní pojištění

Pojistné pro zdravotní pojištění OSVČ dělá 6,75% ze zisku.

Musíme platit zdravotní pojištění?

Máme-li příjmy z podnikání nebo jiné samostatné výdělečné činnosti, tak platit musíme. Jde jen o to, zda musíme platit zálohy nebo vše zaplatíme až po konci roku, případně jak vysoké zálohy musíme platit

Abychom to zjistili, musíme vědět, zda samostatná výdělečná činnost je náš hlavní příjem, vedlejší příjem nebo za nás platí pojistné i stát.

Hlavní příjem - aspoň minimální záloha

Měsíčně platíme zálohu, která vyšla z posledního Přehledu, ne však méně než je minimální záloha (i když jsme byli třeba ve ztrátě či s podnikáním začínáme):

 

od ledna 2008

od ledna 2009

minimální měsíční záloha na zdravotní pojištění při hlavní činnosti

1.456 Kč

1.590 Kč

maximální měsíční záloha na zdravotní pojištění při hlavní činnosti

11.643 Kč

12.720 Kč

Po konci roku po podání Přehledu pojistné doplatíme, případný přeplatek nám pojišťovna vrátí.

Vedlejší příjem - bez záloh

Nemusíme platit zálohy, vše zaplatíme až po skončení roku na základě Přehledu. Minimálně 0 Kč, maximálně dvanáctinásobek maximální zálohy.

Jako vedlejší se naše samostatná výdělečná činnost bere tehdy, pokud máme v zaměstnání každý měsíc alespoň minimální mzdu (Minimální mzda v roce 2008 byla 8000 Kč za měsíc), náš zaměstnavatel z ní odvádí pojistné a my jsme to nahlásili své zdravotní pojišťovně (do 8 dnů od změny).

Každý měsíc se posuzuje zvlášť, to znamená, že pokud máme některý měsíc méně než je minimální mzda (ne z důvodu nemoci apod.), nahlásíme to na pojišťovně (do 8 dnů) a zaplatíme za ten měsíc minimální zálohu jako při hlavní činnosti.

Případný přeplatek ze záloh nám pojišťovna vrátí.

Splatnost zálohy

Splatnost zálohy např. za duben je od 1. dubna do 8. května.

Neplatí-li samostatně výdělečně činná osoba pojistné řádně a včas, riskuje, že jí bude pojišťovnou vyměřeno penále, pojišťovna bude na takové osobě pojistné a penále vymáhat.

Maximální vyměřovací základ

Současně se změnou minimálního vyměřovacího základu dochází od příštího roku i ke změně maximální výše vyměřovacího základu. Tentokrát opačným směrem. Ještě v letošním roce činí vyměřovací základ u OSVČ 486 000 Kč a od příštího roku se zvyšuje na 1 034 880 Kč. U zaměstnanců budou od zdravotního a sociálního pojištění poprvé osvobozeny příjmy nad čtyřnásobek průměrného platu. Ještě v letošním roce nebyly žádné limity zavedeny. Právě neexistence těchto limitů výrazně zvyšovala zdanění mzdy nadprůměrně ohodnocených občanů. Stropy sociálního a zdravotního pojištění jsou zavedeny ve většině zemí Evropské unie. Jejich výše se ovšem v průměru pohybuje okolo dvojnásobku průměrné mzdy (například v Německu je to dokonce 1,6 násobek průměrné mzdy).

Zdravotní pojištění z hlediska zaměstnance.

Pokud je účastník systému veřejného zdravotního pojištění zaměstnancem, platí pro něj tato pravidla:

·         na úhradě pojistného se spolu se zaměstnancem podílí také jeho zaměstnavatel, zaměstnanec hradí jednu třetinu z celé částky pojistného a zaměstnavatel zbylé dvě třetiny, tyto složky představují 4,5 % (platí zaměstnanec) a 9 % (platí zaměstnavatel) z výše vyplacené mzdy, celkem tedy 13,5 % z výše vyplácené mzdy;

·         pojistné za zaměstnance odvádí zaměstnavatel, který mu příslušnou částku sráží z platu a poukazuje příslušné pojišťovně;

·         při nástupu zaměstnance do zaměstnaneckého poměru musí o této skutečnosti zaměstnavatel nejpozději do 8 dnů informovat příslušnou zdravotní pojišťovnu (ve stejné lhůtě pak i případné ukončení pracovního poměru). Pokud zaměstnanec zjistí, že to zaměstnavatel neučinil, je povinen sám neprodleně tuto skutečnost pojišťovně oznámit.

Důležitou povinností, kterou nelze zanedbat je to, že v případě pracovního poměru je současně nezbytná účast na nemocenském pojištění, zajišťující finanční zabezpečení pojištěnce v případě nemoci podle samostatných předpisů o sociálním pojištění. Nemocenské a zdravotní pojištění jsou v České republice dva samostatné systémy, které nejsou propojeny.

Co mi hrozí, když zaměstnavatel pojištění neplatí?

Jedná se o pochybení zaměstnavatele, který se vystavuje nebezpečí trestního stíhání za trestný čin krácení daně, poplatku a podobné povinné platby. Na vaše právo čerpat zdravotní péči na základě veřejného zdravotního pojištění nemá tato skutečnost vliv, neboť vaše pojištění vzniká ze zákona vznikem pracovního poměru, který založil účast i na nemocenském pojištění
v ČR. Pokud tedy nedošlo k ukončení pracovního poměru, musí za vás zaměstnavatel odvádět pojistné.

Zdravotní pojištění z hlediska osob, za které je plátcem pojistného stát.

Za některé osoby, které jsou účastny na veřejném zdravotním pojištění, je plátcem stát, který přesunuje ze státního rozpočtu pojišťovnám zákonem stanovené částky. Jde zejména o platby za:

nezaopatřené děti (do 26 let věku),

důchodce-poživatele důchodů z důchodového pojištění ČR,

studenty (do 26 let věku),

matky na mateřské dovolené nebo ty, kdo řádně a celodenně pečují alespoň

o jedno dítě do sedmi let věku nebo o dvě děti do patnácti let věku,

uchazeče o zaměstnání (kteří jsou zaregistrovaní na úřadu práce),

osoby pobírající dávky sociální péče z důvodu sociální potřebnosti,

soby převážně nebo úplně bezmocné,

osoby ve vazbě a výkonu trestu a další (viz §7, zákona č. 48/ 1997 Sb.).

Pokud mají tyto osoby kromě toho samy příjmy ze zaměstnání nebo ze samostatné výdělečné činnosti, je plátcem pojistného stát i tyto osoby.

V některých případech hradí poskytnutou zdravotní péči za stanovených podmínek stát, i když cizinec nemá účast na veřejném zdravotním pojištění ani si nesjednal smluvní zdravotní pojištění. Je to zejména v následujících případech:

Žadatel o azyl/účastník azylového řízení - poskytuje se zdravotní péče v souvislosti s úrazem nebo onemocněním, narozením dítěte, nařízenou karanténou a jiným opatřením v souvislosti s ochranou veřejného zdraví. Náklady na poskytnutou zdravotní péči hradí stát.

Osoba s platným vízem za účelem strpění nebo s platným vízem za účelem dočasné ochrany - poskytuje se zdravotní péče ve stejném rozsahu jako v případě žadatele o azyl, v tomto rozsahu ji rovněž hradí stát.

Cizinec ve výkonu trestu/ve vazbě - nutnou a neodkladnou péči hradí stát, konkrétně vězeňská služba ze svého rozpočtu.

 

Administrátorem stránek je Radek Sedláček (nickname Kmotr Drobek), Chcete-li zde publikovat své příspěvky, tak je laskavě posílejte na emailovou adresu stránek Politikmann.

Tyto stránky dodržují právní předpisy o ochraně osobních údajů a autorský zákon. Nebudou zveřejňovány anonymní příspěvky, nebo příspěvky s vulgárním, nebo rasistickým obsahem.
Stránky a jejich obsah je určen jen pro osobní využití. Bez předchozího písemného souhlasu je zakázána jakákoli další publikace, přetištění nebo distribuce jakéhokoli materiálu nebo části materiálu zveřejněného na stránkách POLITIKMANN, a to včetně šíření prostřednictvím elektronické pošty, SMS zpráv a včetně zahrnutí těchto materiálů nebo jejich části do rámců či překopírování do vnitropodnikové či jiné privátní sítě a včetně uchovávání v jakýchkoli databázích.
Copyright © Politikmann a RASgraf



Opište prosím kontrolní kód "6413"
Tyto stránky na systému Webgarden zhotovila RASgraf Klatovy http://radeksedlacek.mypage.cz
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one