14. června 2006 - Prezident si pozval kvůli kauze Kubice ministra vnitra Františka Bublana a žádal vysvětlení, co bude s informacemi, které uvedl ve své zprávě pro poslance šéf Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu Jan Kubice. "Trval jsem na tom, že nemůže upadnout v zapomnění, nemůže se stát jakýmsi předvolebním tahákem a že to je věc, která českou veřejnost zásadním způsobem zajímá," prohlásil po schůzce prezident Václav Klaus. Prezident po schůzce s Bublanem výslovně zmínil tu pasáž Kubiceho zprávy, která se týká kontaktů policejních špiček s emisary politiků. Jde o přepisy odposlechů Pavla Přibyla, důvěrníka expremiéra Stanislava Grosse, s policejními důstojníky. Záznamy nasvědčují tomu, že se Přibyl pokoušel získávat informace o probíhajících kauzách a byl v nadstadardních stycích s řadou šéfů elitních policejních útvarů.
Klaus řekl: „Nesmí se stát, aby tato část zprávy nebyla nijak vyšetřovaná.“
Bublan zatím neví, jaké závěry z kontaktů Přibyla a policejních důstojníků vyvodí. Policistům zazlívá, že do zprávy zakomponovali i neověřené stopy. "Vede to k tomu, že jsou podávány žaloby, protože se někdo cítí poškozen," řekl. Kdyby ale podle něj tyto stopy byly pravdivé, jejich zveřejnění maří další vyšetřování. "Převážná většina takových poznatků nemá tu hodnotu, aby se na nich dalo stavět," řekl Bublan.
Kubice k tomu říká: „Bylo tam výslovně uvedeno, že jde o neprověřené věci, o nichž je možné říct jen jedno: byly nalezeny při domovní prohlídce, kterou nám státní zástupce nechtěl povolit. Je fakt, že jsem při sestavování zprávy u těchto informací váhal, ale nakonec jsme se s podřízenými shodli, že to má smysl tam dát..."
Státní zástupce jíž na Kubiceho obdržel osm trestních oznámení. Všechna se týkají informací uvedených v utajované zprávě. Mezi oznámeními na Kubiceho je i Paroubkovo podání.
27. června 2006 - Policejní důstojník Jan Kubice neporušil zákon, když před měsícem informoval poslance o politických tlacích na vyšetřování citlivých kauz.
"Zatím se žádné porušení zákona ze strany pana Kubiceho neprokázalo. Zjednodušeně řečeno: Vystoupit před poslanci mu nic nezakazuje," uvedl vysoce postavený úředník ministerstva vnitra obeznámený s vyšetřováním.
Státní zástupce Michal Zachystal, který na případ dohlíží říká: „Po dohodě s inspekcí ministerstva vnitra nebudeme průběh vyšetřování rozebírat v médiích. Stanovisko vydáme, až bude šetření kompletně hotové. A to určitě nebude do měsíce,"
Kubicemu ale i nadále teoreticky hrozí stíhání za informace, které uvedl ve své zprávě určené poslancům. „Dosud se ale nenašel sebemenší důkaz, že zprávu předal novinářům Kubice,"říká nejmenovaný úředník ministerstv.
"Státní zastupitelství avizovalo, že to bude na delší dobu," podotkl Bublan.
Tým se už na základě Kubiceho zprávy začal vracet k některým starým kauzám, které již byly uzavřeny. Nejvyšší státní zástupkyně Renáta Vesecká uvedla, že mezi nimi je například smrt pražského policejního důstojníka Zdeňka Janíčka, který zemřel za dosud ne zcela vyjasněných okolností.
Rozhodnutí, jak naložit s policejními důstojníky, kteří byli podle Kubiceho zprávy v nadstandardním kontaktu s bývalým šéfem úřadu vlády Pavlem Přibylem, čeká až na Bublanova nástupce Ivana Langera.Ten říká, že ho informace o napojení Přibyla na policejní elitu zaskočily. "Je třeba to důsledně vyšetřit. Z toho, co o věci vím, aniž bych chtěl citovat obsah zprávy pana Kubiceho, je zřejmé, že pan Přibyl se pokoušel získávat informace právě o věcech spojených s případy biolíh a vražda podnikatele Mrázka. Podobným věcem je třeba nekompromisně zamezit," uvedl Langer. "Rozhodně nechci dělat nějaká personální rozhodnutí, aniž by proběhlo vyšetřování," dodal.
16. srpna 2006 - Jiří Paroubek tvrdí: „Vyšetřování prokázalo, že elitní policista Kubice svou zprávou hrubě chyboval. Zveřejnění takzvané Kubiceho zprávy navíc zmařilo dvě vyšetřování,“ zdůraznil dnes Paroubek s odvoláním na materiál Vesecké. "Je zřejmé, co by měl pan policejní prezident dělat,"tvrdí Paroubek, ale neuvádí, zda tím míní policistovo odvolání.
Vesecká: "Jde o závažnou kauzu, která by měla být spojena s větším množstvím trestným činů a nelze proto říci, kdy vyšetřování postupu (Jana Kubiceho) bude ukončeno."
Paroubek: „Ve zprávě od Vesecké se píše, že neexistovalo žádné politické ovlivňování nějaké kauzy, která je uvedená v Kubiceho materiálu. Potvrdily to nezávisle na sobě dva týmy, jeden pracující na Nejvyšším státním zastupitelství a druhý při Inspekci ministra vnitra. Šéf sociální demokracie, který stále řídí vládu.Kabinet by se dokumentem nejvyšší žalobkyně měl zabývat na příští schůzi.“.
Vesecká: „Počkejme ještě, nedělejme ukvapené závěry“
Podle průzkumu agentury STEM si v týdnu po volbách většina občanů myslela, že obvinění obsažená ve zprávě sebrala ve volbách hlasy ČSSD a pomohla získat hlasy ODS.
23. srpna 2006 - Vyšetřování zprávy, která mohla ovlivnit parlamentní volby, skončí možná dřív, než bude ustavena nová vláda. Průběžnými poznatky o vyšetřování se dnes zabývala vláda. Ministr vnitra František Bublan tvrdí: "Nebyl nalezen důvod, proč pan Kubice předložil zprávu o vyšetřování do sněmovního výboru. Nevyužil všechny možnosti, konzultace s nadřízenými, s ministrem a šel rovnou do sněmovny. Důvod k tomu neměl,".
Kubice by podle něj měl být do ukončení vyšetřování postaven mimo službu. Personální pravomoci vůči Kubicemu ale má pouze náměstek pro trestní řízení František Snopek, případně policejní prezident Vladislav Husák. "Pan ministr mi nic takového neřekl a na jednání vlády jsem nebyl, takže se k tomu nebudu vyjadřovat," řekl Husák..
"Pan Kubice se domníval, že by nadřízení mohli být podjati nebo zapleteni do případů, proto ten postup. Vyšetřování kauz a poznatků ještě pokračuje. Mnoho informací v jeho zprávě je ale nepodložených, neprověřených, nepravdivých a některé jsou zcela mylné," řekl Bublan.
"Například se v ní objeví jméno policejního důstojníka, který hovořil s určitou osobou, a jeho telefon, a nakonec se zjistí, že telefon není jeho a on s osobou ani nemluvil. Informací tohoto typu je tam mnoho," popsal ministr.
Bublan také tvrdí, že zveřejnění Kubiceho zprávy ovlivnilo vyšetřování několika závažných kauz."Některé případy budou muset být pozastaveny, svědci přestali kontaktovat polici, došlo k narušení vyšetřování. Především u kauz tzv. ruskojazyčného zločinu," dodal Bublan.
Po Paroubkových vystoupeních v médiích Nejvyšší státní zastupitelství několikrát důrazně upozornilo, že premiér nemá v ruce uzavřený případ. Sděloval tedy jen dílčí zjištění.
V případě Kubiceho zprávy bylo podáno 13 trestních oznámení na podezření pro zneužití pravomocí veřejného činitele, pomluvu či únik utajovaných informací.
Září -Inspekce ministra vnitra nechala v den nástupu Topolánkovy vlády odposlouchávat politiky ODS, novináře a Kubiceho kvůli úniku jeho zprávy ze sněmovny. Odposlechy měla povoleny až do prosince, ale o jejich existenci promluvil ministr vnitra Ivan Langer a po měsíci byly podle oficiálních záznamů zastaveny. Mezi novináři kolují diskreditující hanopisy na Kubiceho.
5. září 2006 - Langer se dnes poprvé sešel s policejním prezidentem Vladislavem Husákem a výsledkem bylo rozhodnutí, že bude okamžitě zrušeno výběrové řízení na post ředitele protikorupční služby. Podle parametrů dosavadního konkursu by ředitel této elitní policejní složky, která mimo jiné vyšetřuje politickou korupci a složité ekonomické kauzy, nemusel mít vysokoškolské vzdělání. Stačilo by, aby se na vysokou školu jen přihlásil. "Takový postup je zcela nepřijatelný a jde proti smyslu služebního zákona. Chci ukázat, že končí období výjimek Proto jsem požádal pana policejního prezidenta, aby byl konkurs zrušen a byl vypsán nový, za standardních podmínek," sdělil nový ministr vnitra. V původních podmínkách přitom požadavek na vysokoškolské vzdělání byl, policejní prezidium ale později kritéria upravilo. Vysokoškolský diplom musí mít i náměstek ředitele protikorupční služby. Langer ještě coby stínový ministr vnitra obvinil policejní prezídium, že parametry konkursu změnilo na míru dočasnému šéfovi služby Miloslavu Brychovi, který vysokou školu teprve studuje."Pokud je to pravda, odcházím do civilu," reagoval Miloslav Brych. "Věřím, že ministr má v policii hodně zkušených policistů s kriminalistickou praxí nad dvacet let a tak mého nástupce rychle najde." .Langer chce také nechat udělat externí audit ministerstva a zeštíhlit aparát resortu: místo sedmi náměstků ministra zůstanou tři.
Další Langerova priorita jasná: neustoupit tlaku sociálních demokratů, kteří již téměř čtvrt roku volají po odchodu ředitele útvaru pro odhalování organizovaného zločinu Jana Kubiceho. Trvá na tom, že pokud se Kubicemu neprokáže porušení zákona, není důvod, aby svůj post opouštěl. "ČSSD tlačila na odchod Kubiceho i při vyjednávání o případné toleranci Topolánkově vládě. Stanovisko je jasné: neustoupíme," popsal postoj ODS jeden z nejbližších spolupracovníků premiéra Topolánka.
Nový ministr vnitra vyčkává na finální zprávy státního zastupitelství a zvláštní komise. ODS nadto ani konečné závěry nehodlá brát jako definitivní. "Je třeba vědět, že na té zprávě komise se podílejí i lidé z útvarů, jejichž funkcionáři byli v Kubiceho zprávě zmiňovány v souvislosti s tlaky na vyšetřování. Objektivita závěrů je tak velmi sporná a je pravděpodobné, že se budou dělat revizní posudky," dodal již citovaný Topolánkův spolupracovník. I Langer potvrdil, že zřejmě budou následovat další analýzy.
20. září 2006 - Ministr vnitra Ivan Langer dnes oznámil, že kvůli vyšetřování "aféry Kubice" může být odposloucháváno až dvacet politiků a novinářů. Podle jeho informací policie zřejmě odposlouchává například prostory ve sněmovně, na ministerstvu vnitra či v Českém rozhlase i některé soukromé prostory. V podvečer totéž potvrdila i nejvyšší státní zástupkyně Renáta Vesecká. "Informace budou důsledně prověřeny. Příslušní státní zástupci provedou prověrky dokumentů, kterých by se tyto informace mohly týkat," řekla na mimořádné tiskové konferenci.
Podle informací příkaz k těmto odposlechům vydala Inspekce ministra vnitra. Právě ta vede vyšetřování úniku Kubiceho zprávy. Její ředitel Miroslav Borník však nezvedá telefon.Prý je čtrnáct dní mimo úřad. Mezi monitorovanými hovory byly i ty z telefonů Ivana Langera, poslance ODS Jana Vidíma a samotného policisty Jan Kubiceho. Sociální demokraté, za jejichž vlády mělo podle Langera špiclování politiků a novinářů probíhat, vše striktně popírají a ministra vnitra označují za lháře. Tak jej tituloval ve svém stanovisku například expremiér Jiří Paroubek.
Langerův předchůdce František Bublan: "Chtěl bych vidět soudce, který by v takovém rozsahu a u takových lidí odposlechy povolil. Navíc mi to nedává smysl: proč odposlouchávat ex post, když zpráva plukovníka Kubiceho už byla venku a těžko zpětně zjistíte, jak to bylo,"
Vládní ODS podezření považuje za maximálně vážné."Pokud se ukáže, že seznam (odposlouchávaných) je jednobarevný, jde evidentně o způsob, jak získat záminku pro odposlechy lidí nepohodlných bývalé vládě," prohlásil vicepremiér Petr Nečas.
Langer kvůli odposlechům neodjel na setkání ministrů vnitra do Finska.
24. září 2006 - Vyšetřování údajných odposlechů politiků a novinářů skončilo. Kvůli výsledku šéf ČSSD Paroubek vyzývá ministry k demisi. Nejvyšší státní zástupkyně Renáta Vesecká popřela informace zveřejněné ve středu ministrem vnitra Ivanem Langerem o odposleších politiků a novinářů.Jakékoliv podrobnosti však odmítla uvést.
"Není pravdivá informace, že dvacet poslanců a novinářů je odposloucháváno," řekla Vesecká v souvislosti s úniky informací z tzv. Kubiceho zprávy. Na přímou otázku moderátora pořadu Václava Moravce, zda lze její slova interpretovat tak, že není odposloucháván nikdo, však neodpověděla.
Jiří Paroubek svolal tiskovou konferencí, kde řekl, že považuje středeční oznámení o odposleších za součást rozsáhlé diskreditační kampaně, kterou proti němu vede ODS a s ní sympatizující média. Mirka Topolánka, Petra Nečase a Ivana Langera vyzval k omluvě a rezignaci na funkce ve vládě.
Mirek Topolánek uvedl, že šlo o fízlování, kterého se ČSSD dopustila na svých politických oponentech. "Já odmítám, že by vláda - nebo já osobně - nařídila jakékoli odposlechy. Buď je to pokus pošpinit ČSSD, nebo jde o neznalost právního řádu," prohlásil Paroubek. Zároveň objasnil téma mimořádného jednání sněmovny. "Bude o tomto: Chceme důkazy. Předložte důkazy, anebo odstupte. Vy jste řekli tyto závažné věci, které ničí zbytky politické kultury v této zemi. Takže buďto dejte důkazy, nebo odstupte," Schůze je svolána na pátek 29. září, pokud bude její konání schváleno.
Říjen - Do ČSSD prosákly informace, že se něco děje kolem Doležela. Jeho skupina současně měla začít čerpat peníze z dotačního programu, o němž policie tvrdí, že z něj chtěli ukrást třicet miliónů. Kubiceho útvar proto všechny podezřelé zatknul a soud je poslal do vazby.
Inspekce ministra vnitra oznamuje, že chce Kubiceho a dva jeho podřízené stíhat za to, že sepsali květnovou zprávu pro poslance. Mimochodem jde o stejné policisty, které inspekce původně chtěla zavřít za falšované cestovní příkazy a jež kromě případů biolíh a Mrázek vyšetřují i Doležela. Inspekce ale dodnes neví, jak se zpráva dostala na veřejnost.
Vyšla najevo existence speciálního týmu kvůli plánu na Kubiceho vraždu. Za ni však nikdo doposud obviněn nebyl. Média obšírně informují o okolnostech Doleželova příběhu.
11. října 2006 - Speciální tým policejního prezidia už přes čtyři měsíce vyšetřuje podezření, že se chystala vražda šéfa Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu Jana Kubiceho.
Informace získaly bezpečnostní složky při vyšetřování aktivit skupiny kolem Zdeňka Doležela, bývalého šéfa kabinetu dvou expremiérů za ČSSD.
Doležela v úterý večer zatkla policie spolu se starostou Budišova Ladislavem Péťou a úředníkem z ministerstva zemědělství Miloslavem Řehulkou pro podezření z machinací s dotacemi z EU a vydírání. Právě z několikaměsíčních odposlechů aktérů případu vyplynulo, že existuje plán na Kubiceho likvidaci.
12.října 2006 - Jan Kubice nebyl v poslední době příliš k zastižení. Když se po něm sháněli novináři, jako by se propadl do země. Nebyl v práci ani na obvyklých telefonech. Teď je jasné proč. Detektivové získali informace, že se chystá jeho vražda. „Oficiálně byl pan Kubice na ozdravném pobytu. Neoficiálně vám řeknu, že byl tímto způsobem vlastně pod jistou ochranou,“ řekl MF DNES jeden z jeho spolupracovníků. Informace o jeho fyzické likvidaci byly údajně tak silné a vážné, že je nebylo možné podceňovat. Policie na to přišla při vyšetřování kriminálních aktivit Zdeňka Doležela, někdejšího ředitele kabinetů premiérů Stanislava Grosse a Jiřího Paroubka. Ten podle policie v zájmu zdárného dokončení podvodu s penězi evropských fondů zorganizoval vydírání jednoho klíčového aktéra případu, architekta Marka Říčaře. „Zjistili jsme, že člověk, který byl na vydírání architekta najat, měl být zároveň člověkem, který by dostal i zcela jiný úkol: zabít Kubiceho,“ řekl zdroj z policejního prezidia.
18. října 2006 - Renáta Vesecká nařídila prozkoumání oprávněnosti odposlechů, které nechala nasadit inspekce ministra vnitra, která tak letos v září poslouchala rozhovory ministra vnitra Ivana Langera, poslance Jana Vidíma, jeho poradce Karla Bartáka, policisty Jana Kubiceho a dvou jeho podřízených. Odposloucháváni byli i novináři Jan Hrbáček z veřejnoprávního rozhlasu a reportérka Aktuálně.cz Sabina Slonková. Jejich telefony nechali inspektoři "napíchnout" kvůli vyšetřování okolností, za nichž unikla na veřejnost Kubiceho zpráva o politickém ovlivňování citlivých kauz.
Sociální demokraté dnes večer přešli do útoku a začali tvrdit, že Kubiceho útvar se stranu opakovaně snaží poškodit např. tím, že podle ČSSD zmanipuloval část vyšetřování kauzy ředitele kabinetu dvou sociálnědemokratických premiérů Zdeňka Doležela. Doposud přitom ČSSD vyjadřovala v případu Doležel policii podporu. ČSSD vyšetřování zpochybňuje tvrzením, že klíčovým svědkem o údajných násilnostech skupiny kolem Doležela je policejní agent. Policie kontruje tím, že vyšetřování nestojí na svědectví jediného člověka, ale je podpořeno mimo jiné desítkami hodin odposlechů. Doležela a spol. policie vyšetřuje kvůli podezření z plánování vraždy Jana Kubiceho. Televize Nova uvedla, že ataku na Kubiceho mělo předcházet vydírání nepohodlného člena Doleželovy skupiny. Z přípravy vraždy ale zatím nikdo obviněn nebyl a není tak dosud jasné, kdo za celým plánem stojí.
Nejvyšší žalobkyně Renáta Vesecká uložila vrchnímu a pražskému státnímu zastupitelství, aby jí předložili zprávu o okolnostech odposlechů před třemi týdny. Nyní dostala výslednou analýzu.
• Nejvyšší státní zastupitelství obdrželo od Vrchního státního zastupitelství v Praze a Městského státního zastupitelství v Praze doplněnou zprávu k odposlechům v souvislosti s šetřením úniku informací z tzv. Kubiceho zprávy.
• Tento materiál podrobně zpracovává důvodnost postupu orgánů činných v trestním řízení.
• Přesto můžeme uvést, že NEOBSAHUJE žádné nové skutečnosti, které by vedly ke změně již dříve prezentovaného stanoviska NSZ.
• Nejvyšší státní zastupitelství nemůže do probíhajícího trestního řízení zasahovat.
• Po jeho skončení a vyhodnocení jeho výsledků ale přijme NSZ další opatření, která mu umožňuje platná legislativa. Veřejnost o tom pak budeme určitě informovat.
"Tento materiál podrobně zpracovává důvodnost postupu orgánů činných v trestním řízení. Přesto můžeme uvést, že neobsahuje žádné nové skutečnosti, které by vedly ke změně již dříve prezentovaného stanoviska NSZ," stojí ve stanovisku Vesecké. Její mluvčí František Tlapák doplnil: "Postup byl shledán jako zákonný a odůvodněný,"
Detaily prověrky však Nejvyšší státní zastupitelství nezveřejnilo. Není tak stále jasné, podle jakého klíče inspekce rozhodla, komu bude přes měsíc poslouchat hovory. Proč odposlouchá politiky a novináře, když má ze zákona vyšetřovat trestnou činnost policistů.
A proč k tomuto kroku vůbec sáhla, když zákon připouští zásah do osobních práv jakým je poslouchání telefonů jen u výjimečně závažných trestných činů. Zpráva Kubiceho byla v druhém nejnižším stupni utajení. Stejně tak není zřejmé, proč byly odposlechy nasazeny až čtyři měsíce poté, co se Kubiceho zpráva dostala na veřejnost. Inspekce začala s odposlechy v září, dva měsíce před senátními a komunálními volbami. Shodou okolností v den, kdy byla jmenována vláda Mirka Topolánka. U některých čísel soudce povolil monitorovat hovory až do prosince. Pokud by někdo chtěl údaje z monitorovaných telefonů zneužít, mohl se dostat například k informacím o dění ve vedení ODS, jejímž místopředsedou je Ivan Langer. Nebo mít přehled o tom, co před volbami chystají novináři.
Ministr vnitra Langer říká, že jej závěr prověrky nepřekvapil.
"Je-li něco formálně v pořádku, neznamená to, že je to v pořádku i věcně. Pevně doufám, že se nakonec vše vyjasní," uvedl Langer.
Ministři vnitra ani spravedlnosti nicméně v tuto chvíli nemohou s kauzou odposlechy nic dělat. Případ je totiž propojen s kauzou Kubice: teprve až bude uzavřeno vyšetřování šéfa útvaru pro odhalování organizovaného zločinu, mohou být zveřejněny údaje, které odposlouchávání politiků a novinářů osvětlí.
Paroubek mohl číst hovory svých rivalů. Státní zástupce Michal Zachystal potvrdil, že odposlechy, jejichž oprávněnost nyní úřady zkoumají, byly kompletně ukončeny až tuto středu. Část byla zastavena už před čtrnácti dny, kdy jeden z odposlouchávaných - ministr vnitra Ivan Langer veřejně mluvil o tom, že má informace o odposlouchávání politiků a novinářů. Patnáct telefonů ale policie monitorovala po celé září až doposud. Tedy i před klíčovým hlasováním o tom, zda vláda Mirka Topolánka získá důvěru. "Je pravda, že 4. 10. jsem obdržel žádost o souhlas se zastavením odposlechů a žádosti jsem vyhověl," sdělil Zachystal.
Jiří Paroubek měl přístup k odposlechům politické konkurence a novinářům díky postupu inspekce ministra vnitra, která tak rozhodla ještě v době, kdy resort ovládal František Bublan.
Princip je jednoduchý a navíc zcela zákonný: Kvůli úniku Kubiceho zprávy inspekce obdržela trestní oznámení od několika osob, vyšetřování ale oficiálně rozjela podle oznámení Paroubka. Inspektoři si vybrali čtyři trestné činy, kterými šetření zdůvodnili: ohrožení utajovaných skutečností, zneužití pravomoci veřejného činitele, neoprávněné nakládání s osobními údaji a trestný čin pomluvy. Právě u dvou posledně zmíněných deliktů je takzvanou osobou poškozenou Jiří Paroubek, který v tomto duchu podal trestní oznámení. A jako poškozený má nárok na to, aby znal detaily vyšetřování.
"Poškozený stejně jako obviněný mají právo nahlédnout do spisu. Mají právo vědět, jaké důkazy tam jsou uvedeny. A mají právo seznámit se i s odposlechy," potvrdil státní zástupce Zachystal. Odposlechy totiž nejsou tajné. "Samotný výstup z odposlechů tajný není. Je to zvláštní, ale je to tak," dodal Zachystal.
Paroubek tvrdí, že ve spise nebyl. "Svého práva nevyužil, zda to udělal jeho právník, to neví," řekla mluvčí ČSSD Květa Kočová. Později rozeslala médiím doplnění této informace. "Neučinil tak ani on, ani jeho právní zástupci," Státní zástupce Zachystal ve čtvrtek neuměl na otázku, jestli někdo požádal o přístup do spisu, odpovědět. "Vládcem nad spisem je inspekce. Já jsem nebyl informován o tom, že by někdo přístup do spisu požadoval. Prostě o tom nevím," řekl Zachystal.V pátek pak městské státní zastupitelství vydalo stanovisko, že do spisu do této chvíle nikdo přístup neměl.
Kdo je kdo?
Zdeněk Doležel
• Bývalý šéf kabinetu Stanislava Grosse, kterého později "zdědil" coby premiér i Jiří Paroubek. Ten nakonec Doležela na hodinu propustil poté, co Nova získala videonahrávku, na níž si Doležel říká o "pět na stole v českých".
• Paroubek se přesto Doležela zastal. Prohlásil: "Doležel je nyní v mých očích jenom člověkem, který je stíhán. Já mu přeji, aby mu to dopadlo, tento špatný vtip, o který se pokusil, tak, aby to tak bral i případný soud, pokud se k němu ta věc dostane."
• Do vyšších pater politiky jej vytáhl právě expremiér Gross, který s ním spolupracoval už na ministerstvu vnitra.
Ladislav Péťa
• Starosta Budišova
• Místopředseda krajské organizace ČSSD; jeho webovou prezentaci
Miloslav Řehulka
• Zaměstnanec ministerstva zemědělství, vedoucí oddělení implementací
• Doleželův známý.
"Informace o chystané vraždě byly k dispozici na přelomu května a června. A to jak z policie, tak z tajné služby. Policejní prezident následně nechal vytvořit speciální tým, který tyto informace pod dozorem státního zastupitelství prověřuje. Zatím nebyl nikdo obviněn," sdělil zdroj detailně obeznámený s vyšetřováním.
Policejní prezidium potvrdilo, že se prověřováním vraždy zabývá. Detaily případu odmítá komentovat. "Případ prověřujeme, ale nic dalšího nelze zveřejnit," uvedl náměstek policejního prezidenta pro trestní řízení František Snopek.
Stručný byl i sám Jan Kubice: "Nebudu k tomu říkat vůbec nic."
Z odposlechů a dalších důkazů týmu vyplynulo, že plán na odstranění Kubiceho počítal s několika fázemi:
1. Nejprve by byl policista diskreditován v médiích,
2. následovalo by jeho obvinění ze strany inspekce ministra vnitra kvůli obsahu jeho zprávy pro poslance
3. později by byl postaven mimo službu.
4. Teprve pak by byl zabit, ale navenek by šlo o sebevraždu, protože "neunesl tlak okolností".
Policie má podezření, že první část „skandalizace“ už začala. Někteří novináři v minulých dnech obdrželi stostránkový dokument s názvem“Obchodní a majetkové vztahy rodiny plk. Jana Kubiceho.“ O jeho obsahu 3. října informoval deník Šíp. V dokumentu je policista vykreslován jako neschopný detektiv, bývalý obyčejný taxikář či jako agent CIA. Jsou v něm však i detailně rozebrané rodinné vazby včetně toho, kolik kdo má peněz na kontě.
"Spis obsahuje řadu podezření, která by měl Kubice věrohodně vysvětlit," napsal deník, který současně naznačuje, že dokument má Kubiceho diskreditovat.
Tým policejního prezidia shromažďuje důkazy o činnost jednotlivých členů Doleželovy skupiny. Z odposlechů vyplývá, že se o ataku na Kubiceho bavili v kódové řeči.
Policie současně vyslýchala Doležela i další dva zatčené muže. Všichni jsou podezřelí, že chtěli neoprávněně získat přes třicet miliónů korun z dotací Evropské unie určených na obnovu památek. Mimo to jsou podezření z vydírání kvůli nátlaku na architekta, který zpracovával projekt na rekonstrukci zámku v Budišově a později přestal se skupinou "spolupracovat". Exministr pro místní rozvoj Radko Martínek oznámil, že architekt jej zjara o celém případu informoval. "Navštívil mě pan architekt, který mi sdělil své určité podezření. Já jsem ho vyzval, aby informoval policii a nabídl mu spolupráci s tím, že je mi jedno, koho se to týká," řekl Martínek.
Tv Nova na základě architektovy informace přinesla záběry ze schůzky Doležela, Řehulky a Péti, které skrytou kamerou pořídil její reportér Aleš Vébr. Na záběrech bylo vidět, jak si muži předávají peníze a jak mluví o tom, že je potřeba uplatit jakéhosi úředníka. Hovoří také o možném násilí, jehož obětí měl být architekt, který s Doleželem a Péťou spolupracoval.
Sociální demokracie v čele s Jiřím Paroubkem se od Doležela v posledních hodinách opakovaně tvrdě distancovala a veřejnosti se za jeho jednání omluvila.
"Jestliže jsem před třinácti měsíci mluvil o tom, že se (Doležel) považuje za nového Jamese Bonda, pak nyní mně připadá jeho chování jako chování těžkého psychotika. A to nejen kvůli korupčnímu chování, ale i z důvodů, které znám z doslechu. Nešlo o obyčejné korupční chování," řekl bez bližších podrobností Paroubek.
ČSSD nejprve vyjadřuje policii plnou podporu a od Doležela a spol. se distancuje, den před volbami ale oznamuje, že se ji Kubiceho útvar ve spolupráci s ODS a médii opět snaží před volbami poškodit. Novináři totiž zveřejnili, že jedna z obviněných - Paroubkova náměstkyně z ministerstva pro místní rozvoj - při výslechu řekla, že v případě dotací pro Doleželovu skupinu byla pod Paroubkovým tlakem.
Prosinec - Spíše než obsah Kubiceho zprávy a tudíž propojení státní správy s mafií nyní politika zajímá, kdo pouští novinářům důvěrné informace. Naplno se rozjíždí kauza odposlechů.
2. prosince 2006 - Jiří Pospíšil na konci září přečetl ve sněmovně dopis příslušného policejního útvaru, jak byli odposloucháni politici a novináři při vyšetřování úniku známé Kubiceho zprávy na veřejnost. Dokument, který ministr přečetl, byl označen stupněm utajení "důvěrné". Podle NBÚ mohl ministr spáchat trestný čin ohrožení utajované informace.
"Napsali nám, že pokud ho sama sněmovna do konce roku nepotrestá, zahájí s ním přestupkové řízení," řekl šéf mandátového a imunitního výboru Miloslav Kala (ČSSD).
NBÚ potvrdil, že proti ministrovi řízení o přestupku zahájí. Zákony ale umožňují, aby NBÚ na požádání poslance-ministra věc vrátil před sněmovní výbor. Ten by pak disciplinární řízení proti zákonodárci vedl. Mandátový a imunitní výbor sice o dospise NBÚ jednal, ale nerozhodl se. Naopak ústavně právní výbor se jednoznačně za Pospíšila postavil.
"Za projevy ve sněmovně nemůže být poslanec trestán, má imunitu," řekl předseda výboru Marek Benda."Je to bezprecedentní situace," Bendy se ale problém také týká, protože i on, kdo kromě ministra Pospíšila a exministra vnitra Bublana dostal tajný materiál a na schůzi o informacích z něho mluvil. Ministr Pospíšil podezření vznesená NBÚ odmítá.
"Já jsem byl zbaven mlčenlivosti pro jednání před orgánem státu. Poslanecká sněmovna je orgán státu. Tuto věc jsem předtím konzultoval s právními experty. Je to v pořádku," říká.
Mandátový a imunitní výbor hlasoval, zda s ministrem zahájit disciplinární řízení, ale nerozhodně. Výbor má dvanáct členů - pro trest bylo pět sociálních demokratů a komunista, proti pět poslanců z ODS a poslankyně zelených.
Sněmovna ministra Pospíšila za zveřejnění tajností nepotrestá, není ale jisté, že se disciplinárnímu řízení vyhne také poslanec Benda. Mandátový a imunitní výbor bude o jeho prohřešku také mluvit. "Jednat o tom musíme," řekl Kala.
Hlasování by také mohlo dopadnout plichtou, to by ale Benda nesměl být členem výboru. "O sobě nemůže hlasovat, je tedy možné, že výbor odhlasuje disciplinární řízení," míní Kala.
"Je to osobní iniciativa pana Kaly. Jsem na to připraven," řekl Benda.
Plukovník Tomáš Almer, šéf Útvaru zvláštních činností policie, který má na starosti odposlechy, ji odtajnil. To ale neznamená, že se Pospíšil neprovinil. Četl ji v době, kdy tajná byla.
Kauzou kolem odposlechů politiků a některých novinářů se bude zabývat i Senát. Včera totiž nově zřídil Stálou komisi pro ochranu soukromí.
Její předseda, lidovecký senátor Josef Kalbáč, potvrdil, že na jedné z prvních schůzek se komise zaměří také na tento problém. "Budeme se tím zabývat, stále se o tom mluví a řeší se to."
22. prosince 2006 - Státní zástupce nebude trestně stíhat ředitele Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) Jana Kubiceho. "Neshledáváme důvody, aby bylo zahájeno trestní stíhání," řekla obvodní státní zástupkyně pro Prahu 1 Jana Hercegová. Potrestáni nebudou ani dva Kubiceho podřízení Hynek Vlas a Jaroslav Hruška.
Státní zastupitelství poslalo pouze Kubiceho nadřízenému, náměstku policejního prezidenta, doporučení ke kázeňskému potrestání. Podle Hercegové nebyl Kubice a jeho kolegové oprávněni, aby poslance informovali o tajné zprávě v takovém rozsahu. S největší pravděpodobností si Kubice uchová svou funkci..
První, kdo zprávu státního zástupce zkritizoval, je expremiér Jiří Paroubek. "Myslím, že zvážíme další právní kroky, protože to je skandální rozhodnutí.".
Inspektoři chtěli Kubiceho trestat za to, že do médií unikla v květnu jeho zpráva. Stíhání navrhovali i přesto, že mu neprokázali, že dokument předal novinářům právě on.
Právě kvůli tomuto podezření nechali odposlouchávat desítky mobilních telefonů, mezi nimiž byla i čísla, která patřila novinářům a vrcholnžým politikům. Už dříve návrh na obvinění nepodepsal ani šéf inspekce ministra vnitra Zdeněk Pelc.
"Pan ředitel s návrhem nesouhlasí, a proto jej nepodepsal. Rozhodnutí je teď na státním zástupci," uvedla mluvčí resortu Marie Masaříková.
Později Pelc uvedl: „Skutečně jsem to nepodepsal, ale bylo to kvůli tomu, že jsem ten materiál nikdy neměl k dispozici a neznám jeho obsah. Zpracovatel věci to podepsal pod dozorem státního zástupce, kterému je přímo odpovědný, nikoli mně. Můj podpis k tomu nebyl nutný.“
Inspektoři trojici nechtějí stíhat za vyzrazení tajných informací. Navrhují je obvinit "jen" za pomluvu, ohrožení osobních údajů a zneužití pravomoci. I tak ale policistům hrozí osm let vězení. O stíhání mluví i "plán vraždy"
Ministr vnitra Ivan Langer se zatím k případu staví rezervovaně. Zda by případné obvinění znamenalo Kubiceho odchod, nechtěl zatím komentovat. "Je to v personální pravomoci policejního prezidenta."
11. ledna 2007 - Ani půlroční vyšetřování nepřineslo přímý důkaz, že lidé kolem zatčeného šéfa kabinetu dvou expremiérů Zdeňka Doležela plánovali likvidaci policejního důstojníka Jana Kubiceho."Pokud by důkaz existoval a potvrdil by se, bylo by zahájeno trestní stíhání. Ale zatím takový důkaz není. Přímý ani nepřímý," sdělil náměstek ředitele kriminální policie Jan Chmelík.
Lidé z vyšetřovacího týmu chtějí případ v dohledné době takzvaně odložit. Definitivní slovo ale bude mít státní zástupkyně Ludmila Doležalová, která na vyšetřování dohlíží.
Kriminalisté, kteří s informací o chystané likvidaci Kubiceho přišli, na této verzi dodnes trvají. Opírají se mimo jiné o svědectví utajeného svědka, který vystupuje i v další kauze Zdeňka Doležela a spol. Tento muž vypověděl, že Kubice měl být skutečně zavražděn. Kdo konkrétně byl zadavatelem akce, už ale výslovně nesdělil.
Detektivové se opírají i o záznamy z odposlouchávaných telefonátů Doleželovy skupiny.
11. ledna 2007 - Předseda sociálních demokratů Jiří Paroubek získal cenné informace o svých rivalech. A to přímo z vyšetřovacího spisu k případu Kubice a ke kauze odposlechů politiků, policistů a novinářů. Jde o spis inspekce ministra vnitra, která vyšetřovala únik takzvané Kubiceho zprávy na veřejnost. Inspekce pak nechala odposlouchávat čelné představitele ODS, dva novináře a tři policisty včetně Kubiceho. "Napíchla" kvůli tomu 46 telefonů. "Pan Paroubek spolu se svým advokátem nahlížel do spisu 9. 1. 2007," potvrdila šéfka státního zastupitelství pro Prahu 1 Jana Hercegová.
Přístup do spisu zařídilo Jiřímu Paroubkovi bývalé vedení inspekce ministra vnitra, která tak rozhodla ještě v době, kdy resort ovládal za ČSSD František Bublan.
Princip je jednoduchý a navíc zcela zákonný: Kvůli úniku Kubiceho zprávy inspekce obdržela trestní oznámení od několika osob, vyšetřování ale oficiálně rozjela na základě oznámení Jiřího Paroubka.
Inspektoři si vybrali čtyři trestné činy, kterými šetření zdůvodnili: ohrožení utajovaných skutečností, zneužití pravomoci veřejného činitele, neoprávněné nakládání s osobními údaji a trestný čin pomluvy.
Právě u dvou posledně zmíněných deliktů je takzvanou osobou poškozenou Jiří Paroubek, který v tomto duchu podal trestní oznámení. A jako poškozený má nárok na to, aby znal detaily vyšetřování.
"Nahlížení do spisu bylo zcela v souladu se zákonem," dodala Hercegová.
Paroubek už spis využil - Ačkoli podle státní zástupkyně Jany Hercegové lídr sociálních demokratů zatím neměl k dispozici přímo obsah odposlouchávaných rozhovorů, přesto získal informace, které se mu v politice mohou hodit.
A dokázal to hned den poté, co se do spisu podíval. 10. ledna, kdy probíhalo za asistence televizních kamer jednání ČSSD a trojkoalice, Paroubek začal mluvit o tom, co se z vyšetřování dozvěděl. Upozorňoval politiky ODS, že by se divili, kdyby věděli, kdo všechno si volal před vystoupením Kubiceho v parlamentu. A odvolal se přímo na své znalosti ze spisu. Paroubek se už měsíce snaží dokázat, že Kubice své předvolební aktivity konzultoval s ODS. Vyšetřovací spis totiž obsahuje například záznamy o dosavadních výsledcích vyšetřování, včetně návrhů, kterými inspekce odůvodňovala své žádosti na odposlechy politiků, policistů a novinářů. Součástí spisu jsou i zpětně záznamy, kdo, kdy a kolikrát si volal.
Jiří Paroubek se od včerejška vyhýbá komentáři. Mobilní telefon nezvedal, otázky zaslané prostřednictvím mluvčí Květy Kočové nechal zatím bez odpovědi.
"Mluvila jsem už s panem předsedou, na toto téma se blíže prý vyjadřovat nebude," tlumočila jeho stanovisko Kočová.
5. února 2007 - Bývalý elitní policista Zdeněk Pichlík, jehož zmiňovala tzv. Kubiceho zpráva, neuspěl u soudu, kde chtěl zvrátit propuštění z policie. Pichlík u policie sloužil přes třicet let a na pražském úřadu vyšetřování patřil k nejvýše postaveným policistům. Odpovídal za odbory obecné kriminality, hospodářské kriminality, za vyšetřování dopravních nehod, za odbor pro boj s organizovaným zločinem a za skupinu analytiky a informatiky.
Byl však propuštěn za závažné porušení služební přísahy. Upadl v podezření z trestných činů zneužití pravomoci veřejného činitele a ze zasahování do nezávislosti soudu.
Podle Pichlíka byla porušena jeho práva zaručená Listinou lidských práv a svobod, Městský soud v Praze jeho žalobu ale odmítl s tím, že byla podána opožděně.
Pichlík se proto obrátil se stížností na Nejvyšší správní soud. Upozozrnil na chybu ve služebním zákoně, kde vinou zákonodárců nebyla změněna doba lhůty pro podání žaloby, která se podle soudního řádu správního zvýšila z třicetidenní na dvouměsíční.
"Není žádného důvodu, proč by se na osoby, na něž se služební zákon vztahuje, měla vztahovat kratší lhůta než na osoby, které služebnímu zákonu nepodléhají," uvedl Pichlík.
Nejvyšší správní soud ale jeho stížnost zamítl, propuštění z policie tak platí.
Pichlík byl společně s dalším elitním policistou Petrem Šímou obviněn, že ovlivňoval vyšetřování případu lichvářství a vydírání. Šíma už zemřel, Pichlíkovo vyšetřování ještě není skončeno.
Podobně je tomu také u druhého případu. S advokátem Josefem Vostrejšem je Pichlík podezřelý, že zasahovali do nezávislosti soudu.
Podle obvinění Pichlík slíbil muži obžalovanému z podvodu, že mu přes Vostrejše zprostředkuje pomoc jednoho z členů odvolacího senátu pražského vrchního soudu.
Pichlíkovo jméno figuruje i Kubiceho zprávě, kde se uvádí, že informace o Pichlíkovi se objevují i v dokumentech, které zůstaly po zavražděném podnikateli Františku Mrázkovi, jenž byl považován za jednoho z šéfů podsvětí. Podle těchto informací stála Pichlíkova přítelkyně za vraždou dalšího policejního důstojníka Zdeňka Janíčka."Postup byl stanoven takový, že na seznam byly vypsány lístečky, které byly dány do klobouku a bylo vytaženo jméno policejního důstojníka Janíčka," citovala ČT z Mrázkových dokumentů.
Vyšetřování Janíčkovy smrti skončilo se závěrem, že se policista zabil sám, i když nejvyšší žalobkyně jej jednou vrátila k vyšetřovatelům k dopracování.
21. února 2007 - Inspekce ministra vnitra sledovala několik měsíců pracovní rozhovory dvou novinářů. Spis založila kvůli pátrání, odkud vloni před volbami unikla do médií takzvaná Kubiceho zprávaVyšetřování této věci přitom nakonec skončilo verdiktem: Nebyl spáchán žádný trestný čin. Inspekce ministra vnitra přesto dva novináře - Sabinu Slonkovou z Aktuálně.cz a Jana Hrbáčka z veřejnoprávního Českého rozhlasu - nejen odposlouchávala, ale podle nejnovějších informací současně zjišťovala údaje o jejich kontaktech. A to nejen v době úniku zprávy do médií, ale i několik měsíců zpět. Do soukromí i pracovních kontaktů reportérky Aktuálně.cz inspekce nahlížela přesto, že s únikem Kubiceho sněmovního materiálu prokazatelně neměla nic společného. Předseda Syndikátu novinářů i koaliční politici považují tuto praxi, která se odehrávala za éry ministra Františka Bublana, za skandální.
"Je to šokující zjištění," sdělil předseda Syndikátu novinářů Miroslav Jelínek. "Absolutně s takovým případem nesouhlasíme. Novinář není odpovědný za to, že někdo prozradí státní tajemství, má poskytovat informace veřejnosti. Nemůže ho někdo pronásledovat za to, že něco prozradil,".
Jan Vidím: „Taková praxe je zcela nepřípustná. Nemůže to mít žádnou souvislost s Kubiceho zprávou."
Pavel Severa: „Nezdá se mi, že by tento postup byl normální. Musí se vysvětlit, jestli jednali v rámci zákonů. Podle tohoto postupu musel být zájem vysledovat hovory všech, kteří přišli s Kubiceho zprávou do styku, tedy i politiků,"
Redakce Aktuálně.cz si bude na chování policejních důstojníků oficiálně stěžovat. "V každé vyspělé zemi Evropské unie by podobná událost měla vážný dopad, a zodpovídali by se odpovědní politici i policisté. Myslím, že by tomu tak mělo být i v Česku," uvedl ředitel Aktuálně.cz Jakub Unger.
Podezření politiků i syndikátu, že policie při své práci na kauze Kubice překročila své pravomoci, se opírá o několik faktů:
1) Kubice vystoupil se svou zprávou před poslance koncem května, inspekce bez zdůvodnění shromažďovala údaje o rozhovorech žurnalistů pět měsíců zpátky.
2) Redaktorka Aktuálně.cz Sabina Slonková v den, kdy Kubice se svou zprávou vystoupil ve sněmovně, nebyla v práci a měla volno. Kubiceho zprávu redakce Aktuálně.cz použila z internetových stránek Českého rozhlasu.
3) Inspekce pak začala odposlouchávat rozhovory obou žurnalistů až na podzim, tedy tři měsíce po zveřejnění zprávy.
4) K použití odposlechů navíc inspekce dle zákona neměla sáhnout: odposlechy jsou totiž jako vyšetřovací prostředek přípustné výhradně na zvlášť závažné trestné činy, kdy nelze důkazy opatřit jiným způsobem.
"Tam musel být jiný zájem, když chtěli vědět, s kým novináři od ledna telefonují. Na to se budeme muset zeptat," reagoval na informaci o postupu inspekce poslanec Vidím.
Za sledování byl zodpovědný tehdejší ředitel inspekce ministra vnitra Miroslav Borník. Svůj post už musel opustit. Žádné další tresty za odposlechy nepadly.
23. února 2007 - Po osmi měsících policie odložila vyšetřování plánu na likvidaci důstojníka Jana Kubiceho. Případ míří ad acta s argumentem: Chybějí důkazy.
Speciální vyšetřovací tým Maxim nechal vytvořit policejní prezident loni v létě. Obviněn ale nakonec nikdo nebude. Tento týden komisař týmu rozhodl, že se nepodařilo nashromáždit dostatek důkazů. Jeho verdikt ještě musí přezkoumat státní zástupkyně, je však krajně nepravděpodobné, že by jej zvrátila. Vyšetřování potvrdilo, že Doleželova skupina po Kubiceho vystoupení ve sněmovně intenzívně řešila jeho další osud. Nikdy ale nepadlo slovo vražda. Účastníci rozhovorů mluvili v šifrách a vypomáhali si například citáty z Bible.
V té souvislosti zazněla slova o tom, že „Kubice skončil, desátá křižovatka to jistí a dvanáctá a čtrnáctá křižovatka a také cifry dva a tři miliony za to".
Jeden z účastníků schůzek vystupující během výslechu v utajení pod krycím jménem Jiří Slavík do protokolu uvedl, že všichni měli na mysli likvidaci Kubiceho. A zajistit její provedení měl on. Tvrdil, že slova o křižovatkách byla inspirována Křížovou cestou Ježíše, na níž při desátém zastavení byl Ježíš vysvlečen, při dvanáctém na kříží umírá a při čtrnáctém zastavení byl položen do hrobu. Utajený svědek ale nedokázal konkretizovat, kdo si vlastně údajnou vraždu objednává a kdo bude platit. Na nikoho výslovně neukázal prstem.
Další aktéři rozhovorů, například úředník ministerstva zemědělství Miloslav Řehulka a jeden bývalý zpravodajský důstojník, jakoukoli verzi o vraždě striktně odmítli.
Slova o "křižovatkách" podle nich znamenala, že Kubice se profesně odrovnal a bude řídit nejzapadlejší křižovatku. Dva a tři miliony vysvětlili jako svoji teorii, kolik podle nich Kubice za své předvolební vystoupení dostal zaplaceno.
Vyšetřovací tým tuto obhajobu nedokázal rozbít. Jeho verdikt tedy zněl: Skupina nekonkretizovala svůj úmysl, jejich slova nelze automaticky vykládat tak, že chystali vraždu. A navíc udajný najatý likvidátor Slavík nepodnikl podle týmu žádné další kroky, kterými by svou verzi o likvidaci potvrdil. Zároveň také propadl Jiří Paroubek, který na Kubice podal trestní oznámení. Kubice nebude stíhán, a nebude ani kázeňsky potrestán. Paroubek reagoval po pár dnech: Označil celou Kubiceho zprávu za spiknutí.
27. února 2007 - Jeden z největších politických skandálů loňského roku, který začal trestním oznámením předsedy ČSSD Jiřího Paroubka, končí. Paroubek podal trestní oznámení, kvůli němuž byli policejní důstojník Jan Kubice a jeho dva podřízení vyšetřováni a inspekce ministra vnitra je dokonce obvinila. Žalobce však nejprve obvinění zrušil a nyní od trestu upustili i Kubiceho nadřízení. "Náměstek policejního prezidenta pro trestní řízení kázeňské řízení zastavil, protože v jednání policistů neshledal kázeňský přestupek," uvedl v tiskové zprávě mluvčí prezidia David Kubalák.
Podle vyjádření ČSSD je tento krok policejního prezidia "podezřelý a budí podezření, že ODS drží nad důstojníky ÚOOZ ochrannou ruku. Státní zastupitelství totiž při odložení trestního řízení s těmito důstojníky předalo věc Policejnímu prezídiu právě z toho důvodu, že v jejich jednání spatřuje kázeňský prohřešek. Toto stanovisko veřejně sdělila i nejvyšší státní zástupkyně, kdy konstatovala, že policisté Kubice, Hruška a Vlas obešli své nadřízené a bez konzultace s dozorovým státním zástupcem poskytli tzv. Kubiceho zprávu poslancům Výboru pro obranu a bezpečnost Poslanecké sněmovny," soudí sociální demokracie.
2. března 2007 - Vznik takzvané Kubiceho zprávy je podle ČSSD spiknutím, za kterým stojí politici ODS Ivan Langer a Jan Vidím a ředitel policejního Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu Jan Kubice a žádajíjejich rezignaci, včetně policejního prezidenta Vladislava Husáka. Premiér Mirek Topolánek by se pak měl za událost omluvit.
"Znovu opakuji co jsem již řekl: s plk. Janem Kubicem jsem si netelefonoval, nestýkal jsem se s ním, nic jsem s ním nepřipravoval, zprávu o pronikání organizovaného zločinu do státní správy jsem nikomu nepovolanému nepředal," uvedl v reakci na prohlášení sociálních demokratů Langer. "Doporučuji představitelům ČSSD méně hysterie v hlase a více klidu v mysli," dodal.
Strany vládní koalice nemají podle největší opoziční strany snahu případ Kubiceho zprávy vyřešit. Důkazem je podle místopředsedy ČSSD Bohuslava Sobotky jejich čtvrteční odmítnutí návrhu, zřídit kvůli kauze parlamentní vyšetřovací komisi.
ČSSD na dnešní tiskové konferenci zveřejnila informace, kdy a kolikrát si během kauzy navzájem telefonovali Langer, Kubice, jeho podřízený policista Hynek Vlas, Vidím a redaktor českého rozhlasu Jan Hrbáček. Odkud tyto údaje získali, nechtěli politici novinářům říci.
"Naše zdroje jsou důvěryhodné," řekl Sobotka. Podle všeho pocházejí z vyšetřovacího spisu ke Kubiceho případu, do kterého mohl nahlédnout předseda ČSSD Jiří Paroubek. Při vyšetřování je totiž veden jako poškozený.
Odposlechy a monitoring telefonních hovorů novinářů - začalo prověřovat státní zastupitelství.Postup Inspekce ministra vnitra, která zasáhla do soukromí žurnalistů, se prověřuje na podnět deníku Aktuálně.cz. "Vaši žádost jsem postoupila oddělení vyšetřování obvodního státního zastupitelství," informovala vedení deníku státní zástupkyně Jana Hergecová.
Před nedávnem vyšlo najevo, že si policisté od mobilního operátora vyžádali také přehledy veškerých hovorů novinářů zpětně, a to i za dobu několik měsíců před vypuknutím aféry. Mimo jiné tak získali detailní přehled o jejich kontaktech v předvolebním období.
"V každé vyspělé zemi Evropské unie by podobná událost měla vážný dopad, a zodpovídali by se odpovědní politici i policisté. Myslím, že by tomu tak mělo být i v Česku," uvedl ředitel Aktuálně.cz Jakub Unger
Inspekci ministra vnitra přitom takový postup schválil státní zástupce a soudce.
Postup odsoudil předseda Syndikátu novinářů i koaliční politici. Praxi, která se odehrávala za éry ministra Františka Bublana (ČSSD), považují za skandální.
"Je to šokující zjištění," předseda Syndikátu novinářů Miroslav Jelínek. "Absolutně s takovým přístupem nesouhlasíme. Novinář není odpovědný za to, že někdo prozradí státní tajemství, má poskytovat informace veřejnosti. Nemůže ho někdo pronásledovat za to, že něco prozradil,"
Spolu s novináři byli odposlouchávány i rozhovory ministra vnitra Ivana Langera, dalších dvou politiků, Jana Kubiceho a jeho dvou podřízených. Žádný důkaz nepřinesly.
Deník Aktuálně.cz následně odhalil, že ministerská inspekce neoprávněně sledovala nejméně deset lidí působících na vlivných postech. Získala tak přehled o jejich aktivitách během parlamentních i komunálních voleb - i o životě jejich rodinných příslušníků. Mezi odposlouchávanými a monitorovanými osobami jsou poslanci, primátor, radní, advokáti, podnikatel i manažer. A také několik soukromých osob, které nemají s veřejným životem nic společného. Nejvíce politiků bylo z řad ODS, na seznamu jsou ale zastoupeni i lidovci a sociální demokraté.
Mezi odposlouchávanými a monitorovanými osobami jsou např. Ibl, Tlustý, primátor Olomouce z ODS Martin Novotný, bývalý lidovecký radní v Olomouci Petr Konečný, další řadová členka KDU-ČSL či Jakub Unger, manažer firmy NetCentrum.cz - mateřské společnosti on-line deníku Aktuálně.cz.
"Z toho, co mi říkáte, jsem zcela šokovaný. Zvážím právní kroky," reagoval například olomoucký primátor Novotný, jemuž inspekce odposlouchávala i manželku, děti a vzdálené příbuzné. Podobně mluví i Konečný, který mimo jiné působí v představenstvu prvoligového fotbalového celku Sigma Olomouc a sedí i v arbitrážní komisi fotbalového svazu. "Nadto působím jako advokát, takže spousta informací o mých kontaktech s klienty je chráněna advokátním tajemstvím. Budu se tím samozřejmě dál zabývat, jak s tím dále naložit," sdělil Petr Konečný.
Postup inspekce byl přitom podle oslovených právníků protiústavní. Inspekce totiž získala k odposlechu a monitoringu osob svolení od soudce, aniž mu detailně rozepsala, komu chce vlastně prolamovat soukromí. Do žádostí uvedla jen osm jmen, kterým ale přiřadila několik - v některých případech až dvacet - telefonních čísel. Ta ovšem nepatřila prověřovaným osobám, ale dalším politikům či soukromým osobám.
Příklad: inspekce žádala odposlech Jana Vidíma, kromě jeho telefonního čísla ale k němu připsala ještě číslo mobilního telefonu poslance Vlastimila Tlustého.
V případě Ivana Langera, který z Olomouce pochází, nechala monitorovat olomouckého primátora a jeho stranického kolegu Novotného či lidoveckého radního Konečného.
"Takový postup je protiústavní, zcela jistě. Ale jestli je protizákonný, to si netroufám tvrdit. Současný zákon totiž na tyto detaily nepamatuje a nespecifikuje je," uvedl právník Tomáš Sokol.
Postup inspekce posvětil státní zástupce a soudci z obvodního soudu pro Prahu 5, kteří jejich návrhům vyhověli. Stejně jako státní zastupitelství ani soud nehodlá svá rozhodování nijak vysvětlovat."Nemohu se vám k tomu vyjádřit, obraťte se na tiskovou mluvčí," uvedl soudce Jan Novotný, který povoloval odposlechy. Tisková mluvčí ale obratem odkázala na státní zastupitelství. "Návrh podává státní zástupce, proto odkazuji na něj, ať se k tomu vyjádří," uvedla mluvčí Vanda Činková. Státní zástupce Michal Zachystal však uvedl, že spis nemá nyní k dispozici a nemůže se k němu vyjádřit. Na obecnou otázku, zda je v pořádku požadovat odposlech či monitoring hovorů několika různých osob a v žádosti jejich čísla přiřadit jen k jedné osobě, uvedl: "To by bylo zvláštní."
Soudkyně Činková: "Kdokoliv uvede do jakékoli žádosti nepravdivou informaci v nějakém návrhu, musí za to nést odpovědnost. Otázkou ale je, a to především, jestli to věděly orgány či ne, komu to číslo patřilo."
Inspekce ministra vnitra mohla monitorovat schůzky Václava Klause. Díky tomu, že "napíchla" politiky, kteří s ním byli v kontaktu. Prezident se tak stal Nadto policisté získali přehled i o životě rodinných příslušníků politiků. Byť to byly jedenáctileté děti.
"Pokud byly odposlouchávány soukromé hovory prezidenta republiky, je to samozřejmě nepřijatelné a skandální. Názor na nadměrnost a zneužívání policejních odposlechů občanů má pan prezident dlouhodobě neměnný, hovořil na toto téma velmi důrazně již s předchozími ministry vnitra, v nedávné době pak s ministrem současným," řekl Klausův mluvčí Petr Hájek.
To vše se odehrálo v době, kdy se po povolebním patu zformovala první Topolánkova vláda. Právě během září hledala mezi poslanci hlasy pro to, aby získala ve sněmovně důvěru. A prezident hrál zásadní roli v tom, že se v té době rozhodoval, komu svěří druhý pokus na sestavení vlády, pokud Topolánek selže. Naděje si tehdy dělal lídr socialistů Jiří Paroubek, ale i další politici. Například právě odposlouchávaný Vlastimil Tlustý v té době intenzivně vyjednával s expředsedou ČSSD Milošem Zemanem.. "V ODS se mluví o tom, že Tlustý tak hraje o vlastní politickou kariéru. Spekuluje se, že záda mu kryje prezident Václav Klaus, který by ho mohl pověřit dalším pokusem o sestavení vlády po krachu Topolánkova menšinového kabinetu. Současný ministr financí má přitom ke Klausovi blízko, patří do okruhu členů jeho poradních týmů a vysílá vůči prezidentovi ty správné signály," napsalo loni v září Právo. Přitom právě Tlustého odposlech byl neoprávněný.
Je to už třetí veřejně známý případ, kdy úřady "přes jinou osobu" odposlechly i hovory prezidenta Václava Klause. Stejná situace byla v případě odposlechů Mirka Topolánka během kauzy Kořistka či čtyři roky staré "napíchnutí" Klausova přítele Ranka Peciče během vyšetřování aféry H-Systém. Po zveřejnění Pecičova odposlouchávání si prezident pozval na Hrad tehdejšího premiéra Stanislava Grosse a šéfa policie Jiřího Koláře, kterým vyčetl strmý nárůst odposlechů. Žádal také odchod Koláře, s tím ale neuspěl.
"Považuji to, co se u nás děje, za opravdu skandální. Myslím, že je naším úkolem, abychom se s tím všichni občané České republiky, kteří chceme svobodu, skutečně utkali," prohlásil tehdy v reakci na rostoucí čísla o odposleších Václav Klaus.
Duben 2007 - Speciální skupina státních zástupců - vytvořená na prozkoumání takzvané Kubiceho zprávy- téměř po roce dokončila práci. Dospěla k závěru, že její argumenty nebyly opodstatněné. Žalobci tvrdí, že zpráva nedokládá prorůstání zločinu do státní správy ani politický nátlak na citlivé kauzy.
"Státní zástupce vykonávající dozor ve věci nebyl nikým kontaktován v zájmu ovlivnit průběh trestního řízení, ale ani neobdržel podobný signál od policejních orgánů," stojí v závěrech skupiny žalobců.
A co se týče informací o propojení zločinu a politiky, žalobci vydali následující stanovisko: "Skupina neshledala jako oprávněné argumenty předkladatele zprávy ve vztahu k veřejně prezentovanému označení, tedy k názvu Informace o prorůstání organizovaného zločinu a jeho propojení s některými politiky."
Jan Kubice a jeho útvar na loňském postupu dodnes trvá. "Se závěry komise ale neumíme pracovat, nikdo nás k tomu nevyslechl, neznáme ani její složení," uvedla mluvčí útvaru Blanka Kosinová.
. 26. dubna 2007 - Tzv. Kubiceho zpráva je stále citlivým tématem Sociální demokracie požaduje odstoupení ministra vnitra, rezignaci jednoho z poslanců ODS na všechny parlamentní funkce a postavení tří policistů z Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu mimo službu. Žádá také jejich prověření orgány činnými v trestním řízení a pokud se svými požadavky neuspěje u českých soudů, chce se ČSSD obrátit na mezinárodní soud ve Štrasburku. Proč? Nyní citlivé téma oživila zpráva speciální skupiny státních zástupců. Podle ní se nepotvrdilo tvrzení Jana Kubiceho, že organizovaný zločin prorůstá do státní správy a je propojen s některými politiky, alespoň pokud jde o skutečnosti uvedené v Kubiceho zprávě.
V zájmu objektivního a otevřeného informování veřejnosti, nejvyšší státní zástupkyně předkládá zprávu pracovní skupiny Vrchního státního zastupitelství v Praze pro analýzu trestních věcí prezentovaných na jednání Výboru pro obranu a bezpečnost PSP České republiky ze dne 29. 5. 2006:
Z p r á v a
pracovní skupiny Vrchního státního zastupitelství v Praze pro analýzu trestních věcí, prezentovaných na jednání Výboru pro obranu a bezpečnost Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky ze dne 29. 5. 2006
Pracovní skupina, ustavená vrchním státním zástupcem opatřením z 1. 6. 2006 (dále jen "skupina VSZ"), měla za úkol průběžně soustřeďovat a společně vyhodnocovat všechny relevantní skutečnosti, které by mohly ovlivňovat průběh trestního řízení a naplnění jeho účelu v trestních věcech prezentovaných na jednání Výboru pro obranu a bezpečnost Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 29. 5. 2006 ve zprávě policejních důstojníků Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (dále jen "ÚOOZ") pod názvem Informace Výboru pro obranu a bezpečnost Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR o prorůstání organizovaného zločinu a jeho propojení s některými politiky (dále jen "K. zpráva").
V žádném případě tedy nešlo o skupinu, byť složenou ze státních zástupců, jejíž členové by byli oprávněni jakkoliv nahrazovat činnost státních zástupců, vykonávajících dozor nad přípravným řízením v konkrétních trestních věcech či dokonce do jejich kompetencí zasahovat. Tím méně pak zasahovat do postupu policejních orgánů konajících přípravné řízení trestní ve fázi prověřování nebo vyšetřování. Proto, ačkoliv skupina pracovala systematicky a pravidelně, byla a je i nyní výslednost její práce odvislá od výsledků či průběhu přípravného řízení a zejména jeho rychlosti v konkrétních trestních věcech.
Zejména v počáteční fázi analytické práce skupina spolupracovala s vyhodnocovací skupinou určenou rozkazem policejního prezidenta, jejíž úkol byl podobného zaměření, tedy posouzení obsahu K. zprávy a jejích dopadů na činnost ostatních útvarů P ČR a jimi vedené trestní řízení.
Z uvedeného vyplývá, a to považujeme za nutné zdůraznit, že skupina VSZ nebyla ustavena k posuzování politických důsledků zveřejnění K. zprávy na internetovém serveru AKTUÁLNĚ.cz na webové stránce www.radiožurnál.cz, v TV NOVA, v ČT aj. ve dnech 26. - 29. 5. 2006, ani k prověřování podezření v té souvislosti eventuálně spáchaných trestných činů či k jejich vyšetřování, nýbrž k analýze jednak možného nezákonného ovlivňování přípravného řízení v K. zprávě zmiňovaných trestních věcech jednak její prezentace v orgánu PS P ČR a posléze i zveřejnění v médiích, a to z hlediska možných a skutečných dopadů na postup orgánů činných v této fázi trestního řízení, jejichž hlavním úkolem zde je, aby trestné činy byly náležitě zjištěny.
Povinnost mlčenlivosti všech členů skupiny VSZ nedovoluje touto zprávou prezentovat detaily z přípravného řízení v trestních věcech, z jejichž samotného průběhu či okolností kolem nich dovodila K. zpráva své závěry. A to tím spíše, že některé trestní věci dosud nejsou policejními orgány v rámci prověřování nebo vyšetřování uzavřeny, popřípadě ještě podléhají přezkoumání ze strany státních zástupců, resp. nejvyšší státní zástupkyně.
Pro splnění svého úkolu skupina VSZ v Praze se zajímala, krom věcí výslovně jmenovaných v K. zprávě, o všechny zjistitelné, byť i nepřímo navazující trestní věci z celé České republiky, jež podléhaly dozoru státního zástupce. Za pomoci podkladů poskytnutých členy vyhodnocovací skupiny Policie ČR se je podařilo vyhledat. Výsledkem bylo, že v žádné z těchto trestních věcí nebyl výkon dozoru provádějící státní zástupce nejen nikým kontaktován v zájmu ovlivnit průběh trestního řízení, ale ani neobdržel obdobný signál od policejního orgánu. Totéž platí o trestních věcech nazývaných v K. zprávě A (tr. věc vražda F. M. - odložena), B (tr.věc deblokace dluhu Kazašské republiky vůči ČR a další - odložena), C (trestní stíhání obviněných dosud probíhá) a D (trestní stíhání obviněných dosud probíhá). Pokud se vyskytly ojediněle na straně některého policisty pochybnosti, po pečlivém zhodnocení nebyl učiněn jiný závěr. Šlo o výměnu policisty, jemuž byla věc svěřena nebo o výměnu státního zástupce vykonávajícího dozor, tedy o organizační opatření, mající za cíl v průběhu procesu důsledně prosazovat zásady rychlosti a nestrannosti v trestním řízení. U ostatních procesních úkonů, jako např. u domovní prohlídky, zadržení osob, pokynů státních zástupců policejním orgánům, rovněž nebylo skupinou VSZ zjištěno cokoliv, co by nasvědčovalo jakémukoliv nepřípustnému ovlivňování přípravného řízení. Bylo ukončeno prověřování údajného tichého společenství JUDr. S. G. v Sokolovské uhelné, a. s. a okolností spojených se sebevraždou bývalého policejního ředitele plk. JUDr. Z. J., obojí skončilo odložením. Pokračuje dosud prověřování okolností nabytí a financování bytu JUDr. S. G. a prověřování vraždy J. K. Obžaloba byla podána 15. 1. 2007 na Y. M. pro atentát spáchaný jím v Praze ul. Na příkopě v r.2004. Žádné zjevné snahy ovlivnit přípravné řízení skupina VSZ zde nezaznamenala.
Pozornost byla věnována rovněž tomu, zda a do jaké míry prez