Financování politických stran

Radek Sedláček, 5.1.2011

Milý čtenáři,

Jsi zarputilý odpůrce KSČM a nedal bys jim ani korunu? Nemáš moc na vybranou. Díky státu si komunisty platíš, a ne málo. Nesnášíš ODS, nebo ČSSD? Jsi na tom úplně stejně. Jsi přizpůsobený a pracující cikán? I ty sis připlatil na Dělnickou stranu. Hlavní důvod, proč politici před volbami tak lákají voliče k urnám je jednoznačný. Velmi se jim to finančně vyplatí.

Já osobně zastávám názor, že si nechci platit žádného komunistu, nebo Paroubkův billboard s dánskými komparsisty. Myslím si, že strany by si svoje kampaně měly hradit ze svých členských příspěvků, darů a výdělků (např. zisk z vydávání časopisu atd).

Důkazem toho, že to jde je Velká Británie, kde stát politické strany nepodporuje vůbec a demokracie tím očividně netrpí.

Jinak je tomu například ve Francii. Systém financování francouzských politických stran se od roku 1988 řídí přísnými pravidly. Spočívá na čtyřech hlavních principech :

1. zákaz darů od právnických osob,
2. financování především z veřejných zdrojů,
3. strop na volební náklady,
4. pravidelná kontrola účetnictví stran i kandidátů.

Finanční příspěvek stranám ze státního rozpočtu se skládá ze dvou částí. První část příspěvku je stanovena proporcionálně k výsledkům posledních parlamentních voleb, druhá část odpovídá počtu zvolených zástupců do parlamentu. Zdrojem příjmů stran jsou příspěvky členů a zvolených zástupců (35% v roce 2008) a obchodní činnost stran. Dary fyzických osob (10% příjmů stran v roce 2008) jsou omezeny částkou 7 500 eur na osobu a rok a jsou významně daňově zvýhodněny. Od roku 1995 nesmí právnické osoby financovat politické strany. Účelem tohoto opatření je vyloučit skryté financování a finanční tlaky. Zákaz je kompenzován posílením financování stran z veřejných zdrojů. Výroční účetní zprávy stran a jejich volební účetnictví kontroluje Státní komise pro vyúčtování volební kampaně (CNCCFP, která vznikla na základě zákona z 15. ledna 1990). Majetek zvolených zástupců kontroluje na začátku a na konci jejich volebního mandátu Komise pro průhledné financování politického života (CTFVP - vznikla na základě zákona z 1. března 1988).

Německo se snaží bránit přílišné závislosti stran na státu stanovením absolutní a relativní hranice. Absolutní limit je zákonně stanovená maximální výše prostředků, které může stát vynaložit na činnost politických stran a snaží se tak zamezit stálému růstu státních výdajů. Byl stanoven na 133 mil.€ ročně a podléhá pravidelné aktualizaci dle vývoje cenového indexu.⁴⁶ Relativní limit se snaží zabránit nezdravému finančnímu propojení stran a státu. Určuje, že strana nesmí získat od státu více prostředků, než se jí podařilo získat z členských příspěvků a darů. Kritériem pro poskytnutí státního příspěvku je úspěšnost strany ve volbách, výše vybraných členských příspěvků a darů. Za každý získaný hlas náleží straně každoročně 0,7 € (viz příspěvek na úhradu volebních nákladů v Německu). Dále stát stranám za každé € získané jako členský příspěvek nebo dar od fyzické osoby nepřekračující 3 300 € vyplácí ze státního rozpočtu 0,38 €. Přerozděluje tak prostředky získané z darů od právnických osob, které zatěžuje 50 % daní.

V Polsku je výše celkového státního příspěvku stanovena relativně jako 20 % nákladů vynaložených státem ve volebním roce na uspořádání parlamentních voleb. 60 % této částky je rozděleno ve formě stálého příspěvku všem stranám, které ve volbách získaly aspoň 3 % hlasů, podle jejich volebního výsledku. Zbývajících 40 % je rozděleno stranám, které získaly zastoupení v Sejmu či Senátu podle počtu mandátů.

Zcela odlišný přístup si zvolilo Maďarsko, kde je stanovena částka absolutním limitem jako nominální položka státního rozpočtu na daný rok. 75 % této částky tvoří stálý příspěvek, který je rozdělen všem subjektům, které ve volbách získaly aspoň 1 % hlasů, podle jejich volebního výsledku. Zbývající čtvrtina je rozdělena rovným dílem formou příspěvku na mandát mezi parlamentní strany. Tato kritéria jsou doplněna požadavkem, aby celková výše příspěvku na činnost nepředstavovala více jak 50 % všech příjmů strany.

Rakousko přispívá na činnost stranám, které získaly více než 1 % hlasů nebo alespoň pět mandátů v parlamentu. Kromě toho podporuje politicky-výchovné aktivity realizované přímo stranami nebo politickými nadacemi.

Politické strany v Dánsku mají nárok na státní příspěvek ve výši 175 545 DKR měsíčně za každého člena parlamentu a 87 772 DKR pro vládní činitele. Všechny politické strany bez ohledu na jejich velikost získávají příspěvek ve výši 70 180 DKR k financování administrativních nákladů.

Naopak v Belgii nezískávají strany od státu žádný stálý příspěvek na činnost, náleží jim pouze příspěvky na určité stranické aktivity, jako např. vzdělávání, rozhlasové a televizní vysílání a výzkumná centra. Dotace ze státního rozpočtu, od obcí a regionů získávají spíše vedlejší organizace zřizované stranami (např. mládežnické organizace, vzdělávací zařízení a sociálně-kulturní organizace). Využití těchto dotací podléhá přísné kontrole. Belgie podporuje politické strany pouze nepřímo prostřednictvím příspěvků parlamentním klubům.

Češi se sice často zhlížejí právě ve francouzském systému, ale chybějí právě ty etické a kontrolní mechanismy.  Z toho důvodu jsou sponzorské dary a jiné příjmy z obchodní činnosti velmi nepřehledné. U nás státní příspěvky dlouhodobě tvoří cca šedesát procent všech oficiálních příjmů jednotlivých stran. Další příjmy mají strany ještě z členských příspěvků, darů, příjmů z pronájmu, úroků, účasti na podnikání, tombol a úvěrů (podle zákona č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a hnutích).

Státní příspěvky se dále člení na příspěvek na činnost a příspěvek na úhradu volebních nákladů. Příspěvek na činnost v sobě dále zahrnuje tzv. stálý příspěvek a příspěvek na mandát.

Na stálý příspěvek má nárok každá politická strana, která ve volbách do Poslanecké sněmovny ziská alespoň 3% hlasů. V takovém případě činí 6 milionů korun. Při zisku každé další desetiny procenta se stálý příspěvek navyšuje o 200 tisíc. To ale jen do výše 5%. Jinými slovy, všechny politické strany, které se dostanou do poslanceké sněmovny, získají každým rokem na svůj účet 10 milionů korun. Našich pět stran si tedy rozdělí celkem 50 milionů.

Příspěvek na madnát je vyplácen všem politickým stranám, které mají zastoupení v Poslanecké sněmovně nebo Senátu Parlamentu České republiky. Zde činí 900 tisíc na každého poslanece nebo senátora. Celkem si tedy strany přijdou (při celkovém počtu 281 mandátů) na nějakých 253 milionů každým rokem. Dalším propláceným mandátem, je mandát krajského zastupitele a zastupitele hlavního města Prahy. Zde činí částka 250 tisíc ročně.

V roce 2009 stát vyplatil politickým stranám 554 milionů korun z peněz daňových poplatníků. Z toho 67 milionů byly příspěvky ve výši 30 korun "na úhradu volebních nákladů" za každý získaný hlas pro strany s volebním ziskem nad 1% ve volbách do Evropského parlamentu. 487 milionů činily tzv. příspěvky za mandát pro strany, které měly zastoupení v parlamentu. Za uplynulé čtyři roky dostaly od státu - z našich kapes - ODS: 970 780 880 Kč, ČSSD: 725 539 160 Kč, KSČM: 379 470 110 Kč a KDU-ČSL: 244 025 796 Kč, celkem 2,5 miliardy korun.

Podotýkám, že do uvedených čísel nejsou zahrnuty platy poslanců, náhrady a peníze na asistenty, to jsou za čtyři roky další 2 miliardy.

Současný systém financování stran v České republice se vyznačuje několika aspekty:

1.      Komercionalizace představuje nahrazování dobrovolné práce pro stranu placenými službami, tzn. profesionalizace stranického aparátu, placená propagace atd.

2.      Etatizace příjmů. Tím se rozumí rostoucí podíl státního příspěvku na celkových příjmech stran, kritická hranice je podle Landfriedové 50 %. Někteří politologové popisují tento jev jako kartelizaci politických stran.

3.      Kapitalizace příjmové struktury je tendence k růstu významu velkých darů a jejich privilegování ve srovnání s příspěvky a malými dary. Nejvýznamnějšími faktory kapitalizace příjmové struktury jsou velké dary a jejich daňové zvýhodnění, přímé dary politikům a korupce v oblasti stranických financí.

Státní financování stran vytvořilo politickou třídu, která se účastní vrcholné politiky relativně nezávisle na členských příspěvcích, na základě spolehlivého a stálého zdroje příjmů. Toto osamostatňování dále podporují velké dary stranám a politikům. Dárci získávají díky svým darům politický vliv a vzniká nebezpečí, že politici budou rozhodovat dle přání dárců a zájem občanů nebudou brát v potaz. V případě ČSSD múžu v této souvislosti poukázat na Šlégrův dar, který mu zajistil volitelné místo do sněmovny, nebo Melichovi milióny. Ale tyto praktiky jsou ve všech stranách. V poslední době se jedná např. o darfinančníka Zdenka Bakaly, který před volbami daroval ODS, TOP 09 a VV dohromady 28,5 milionu korun. Financování politických stran pomocí darů v minulosti také několikrát doprovázely skandály. ODS v 90. letech obdržela dary od maďarského občana Lájose Bácse a Rádžíva Sinhy z ostrova Mauricius. Pak se ale ukázalo, že jde o falešné údaje. Sociální demokraté koncem 90. let dostali karty na čerpání pohonných hmot od společnosti Chemapol, aniž tento dar uvedli ve výroční zprávě o hospodaření.

Komercionalizace výdajové politiky má za následek to, že komunikace mezi občany a politiky je stále více programována poradci, orientuje se podle výzkumů veřejného mínění a odehrává se v televizi. Absence právní úpravy nebo její nedokonalá podoba většině stran vyhovuje - jsou to právě tyto problematické finanční zdroje, které jsou nejsnáze dostupné.

Krom jiného chybí jedna elementární a zákonem snadno stanovitelná věc, a tím je veřejně dostupné účetnictví politických stran. Strany sice vydávají výroční zprávy, kde jsou povinny nahrubo rozkrýt svoje finance, ale ty na jejich webových stránkách nenajdeme (jsou k dispozici ve sněmovní knihovně - kdo tam ale chodí?), a zákon je na ně v tomto ohledu velmi měkký - sami si volí například vybírají auditory svého účetnictví atd.

Tabulka č. 1 - Příspěvky ze státního rozpočtu uhrazené  politickým stranám, politickým hnutím a koalicím vyplacené v roce 2009 celkem

Poslední aktualizace: 14.01.2010, Zdroj: MF - odd.Financování dalších oblastí neziskové sféry

Tabulka č. 2 - Příspěvky vyplacené politickým stranám a hnutím na činnost - vyplacené v roce 2009

(podle § 20 zákona č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a politických hnutích, ve znění pozdějších předpisů) 

*)  Politickému hnutí Nestraníci byl vyplacen příspěvek na činnost za 2. pololetí 2008 až v roce 2009 na základě zjištění Poslanecké sněmovny, že doplněné výroční finanční zprávy za roky 2006 a 2007 předložené politickým hnutím Nestraníci jsou úplné. Tím byla splněna podmínka pro výplatu  příspěvku na činnost podle § 20a odst. 3 písm. a) zákona 

Poslední aktualizace: 13.01.2010, Zdroj: MF - odd.Financování dalších oblastí neziskové sféry

• Stálý příspěvek činí ročně 6 000 000 Kč pro stranu a hnutí, které získaly v posledních volbách do Poslanecké sněmovny 3 % hlasů.
• Za každých dalších i započatých  0,1 % hlasů obdrží strana a hnutí ročně 200 000 Kč. Obdrží-li strana a hnutí více než 5 % hlasů, příspěvek se nezvyšuje.
• Příspěvek na mandát poslance nebo senátora činí ročně 900 000 Kč a na mandát člena zastupitelstva kraje a člena zastupitelstva hlavního města Prahy činí ročně 250 000 Kč.

Tabulka č. 3 - Příspěvky na úhradu volebních nákladů vyplacené za volby do  Evropského parlamentu konané na území ČR 
- konané  ve dnech 5. 6. - 6. 6. 2009

Politické straně, politickému hnutí nebo koalici, která ve volbách získala  nejméně 1 % z celkového počtu  platných hlasů, bylo za každý odevzdaný hlas ze státního rozpočtu uhrazeno 30 Kč.

Poslední aktualizace: 14.01.2010, Zdroj: MF - odd.Financování dalších oblastí neziskové sféry